Foto: Koláž neznámého autora
Když byl Roman Prymula jmenován novým ministrem zdravotnictví, všichni tušili, že nějak přituhne. Koneckonců nikdo z nás netvrdí, že koronavir neexistuje nebo že covid-19 každý prodělá jen s příznaky obyčejné rýmičky. Proto každý svéprávný člověk chápe, že nějak, zejména staré a nemocné, chránit musíme a že úplně bez opatření to nepůjde. V nějaké formě je zavádí všechny státy okolo nás. Ovšem aspoň s jistou dávkou rozumu, což se o včerejším „zákazu zpěvu“ říct rozhodně nedá…
Od pondělí 5. října totiž plukovník bez bezpečnostní prověrky nařizuje nejen zákaz operních, muzikálových a operetních produkcí, ale také zkoušky sborů a zpívání během hudební výchovy ve školách (zřejmě se budou „zábavně“ zapisovat noty do notové osnovy). A to přes to, že ještě předevčírem Roman Prymula deklaroval, že divadel se omezení týkat nebudou, protože v nich diváci sedí a nedošlo zatím k žádnému vážnějšímu komunitnímu přenosu. Pak nás trochu přimrazil prohlášením, že zakáže volnočasové aktivity, a to prakticky všechny. A včera to přišlo… Pan plukovník se zřejmě až teď někde dočetl, že divadla na Broadwayi a West Endu nejedou, a že tedy bude dobré umlčet i české herce a zpěváky, kteří proti němu stejnak jen revoltují. Naposledy na veřejném shromáždění velmi odvážně i Daniel Hůlka. Jasně, všichni to mohli zabalit jako v MET, na rok a půl zavřít krám a nastavit ruku pro kompenzace. Čeští divadelníci se ovšem od začátku tak řečené pandemie postavili k naprosto nové situaci skvěle. Nevzdali to, povzbuzovali národ v těžké chvíli, streamovali svá představení, jak to jen šlo, hráli v sálech pro víc jak pět set lidí i pro stovku diváků. Jezdili do domovů důchodců. Jedna prodělečná aktivita vedle druhé. Načež, hned na začátku nové sezony, se dočkali náležité odměny… Zajímalo by mne, zda Roman Prymula někdy byl na opeře nebo muzikálu. Pak by si totiž všiml jednak ohromující hloubky jeviště, a také orchestřiště, které ve většině divadel ještě prostor dělí. Nějakými pěti šesti metry. Největší nálož viru tedy podle ministerské logiky schytá od prskajících zpěváků dirigent. V posledních třech týdnech jsem viděl „mávat“ Kryštofa Marka, Vojtěcha Spurného, Františka Šterbáka či Pavla Kantoříka, a ani jeden nevypadal na umření.
K protestům divadelníků se připojila i Jednota hudebního divadla, která vydala prohlášení k neuvěřitelně pomatené situaci již v noci: „Jednota hudebního divadla se připojuje ke stanovisku Asociace profesionálních divadel, které zpochybňuje smysluplnost opatření v podobě, ve které bylo vyhlášeno. Z prohlášení ministra zdravotnictví není jasné, zda má jít o ochranu diváků či umělců. Pokud mělo jít o omezení činnosti sborových těles, pak ho nelze definovat pomocí formulace „koncert, divadelní představení a jiná umělecká představení a slavnosti, při kterých se převážně zpívá, včetně zkoušek“ – jak Asociace profesionálních divadel přesně upozorňuje, činnosti sborových těles v celé šíři se tím nezamezí, a zároveň jsou tím poškozeny akce, které by mohly bez problémů proběhnout (komorní recitály, operní představení bez sboru apod.).
Jednota hudebního divadla tímto apeluje na premiéra, ministra zdravotnictví a ministra kultury, aby stávající rozhodnutí zrevidovali. A zároveň doložili jednoznačnými fakty, že je vůbec třeba omezovat sborové zpívání, ať už koncertní nebo v divadle. Upozorňuje, že tímto rozhodnutím jsou v současné době poškozeny zásadní kulturní akce, nejvíce dva roky chystaný mezinárodní festival Janáček Brno, jehož náhlé zrušení přinese obrovské ekonomické i umělecké škody v evropském rozměru.
Jednota hudebního divadla se zároveň pozastavuje nad chaotičností, s jakou jsou opatření avizována a vyhlašována (do středečního rána bylo všude zdůrazňováno, že se opatření nedotknou divadel), a důrazně varuje před dalším šíření strachu z kulturních akcí, ze zpěvu apod., které poškozuje už tak koronavirovými opatřením zdecimovanou kulturní obec.“ (PhDr. Josef Herman, CSc., předseda Jednoty hudebního divadla, Mgr. Lenka Šaldová, PhD., ředitelka festivalu Opera)
Z oslovených divadelníků nikdo nevěří, že zmiňovaná opatření budou trvat pouze avizované dva týdny, od 5. do 18. října. Jarní odstávkou naprosto zdecimované soubory absolutně netuší, jak plánovat premiéry, plnit abonentní závazky ani jak vlastně zkoušet. My, divadelní publicisté, zároveň připojujeme obavu, že právě vinou zákazu zkoušek a produkcí výrazně poklesne na několik měsíců či let kvalita uměleckých výkonů, a to zejména orchestrů a sborů.
Zpěvák bez zpěvu a herec bez divadla jsou mrtví… Zkusme ještě v poslední minutě zlomit prokletí, které se jako černý mrak vznáší nad českou kulturou!
