Je to tady – první rozhovor, ve kterém se vybraného umělce ptáte vy, čtenáři našeho magazínu! Z doručených otázek jsme vybrali deset nejzajímavějších, na které odpovídá muzikálový herec a zpěvák, nositel Ceny Thálie za rok 2012, JAN KŘÍŽ. Připomeňme, že právě vrcholí přípravy na Honzovy koncerty s názvem Vánoční setkání, které proběhnou 7. prosince v Praze, o den později v Ostravě a 22. prosince v Liberci.
Vás, kteří vyhráli v naší soutěži vstupenky či album Jana Kříže, budeme kontaktovat emailem. Zanedlouho se můžete těšit na rozhovor s další známou osobností, které budete klást otázky opět vy.

A teď už máte slovo Vy a Honza:

Jak se připravujete na vánoční koncerty? Můžete už prozradit něco konkrétního ohledně programu? (Michaela S.)

Přípravy probíhají už od léta. Pracujeme na vánočním tématickém repertoáru i autorkých písních. Těšit se můžete na takové písně jako Let it snow, White Christmas, ale i třeba Otčenáš z Bídníků nebo Psát od prvních řádků z Jesus Christ Superstar. Také máme připraveny tři úplně nové vánoční písně z naší dílny a pracujeme na další. Mimo to zazní samozřejmně i písně z mé desky.

Co vám dala do života účast v televizní Superstar? (Marie R.)

Asi hlavně pocit, že bych mohl, když na sobě začnu pracovat, zpívat i veřejně. Že jsou lidé, které baví mě poslouchat. Bylo to velké hození do vody a velká nepříjemná zkušenost, které ale nelituji. Naučilo mne to hodně i o matoucím světě krátkozraké popularity a mediálního světa. Díky tomu můžu dnes na spoustu věcí spojených s mojí prací koukat střízlivěji.

Honzo, nejprve mi dovolte, abych vám vysekla poklonu za roli Dannyho v Pomádě. Teď moje otázka: Chystáte se někdy koncertovat také ve východních Čechách? (Květa K.)

Děkuji. Nebráníme se koncertování kdekoliv, kde nás budou chtít lidé slyšet. Zatím pořádáme koncerty hlavně v Praze, kterou považuji za neutrální půdu, ale rozhodně nevylučuji do budoucna cokoli. Letos si lidé řekli o Ostravu, tak jsme se rozhodli, že vyrazíme.

Honzo, jaká role (nejen divadelní) pro tebe v životě byla nejtěžší či nejdůležitější a co ti přinesla? (Petra V. a Kateřina R.)

Nerad bych nějaké roli křivdil. Každá role je krok někam a nová zkušenost. Hodně jsem si napřiklad odnesl z Nika v plzeňském Řeku Zorbovi. Po herecké stránce to pro mě byla velká škola podobně jako Douglas ve hře Evropa. Velká řemeslná muzikálová škola byla Pomáda. První velká zkušenost v Praze zas Ben v Touze. A tak bych mohl pokračovat dlouho. Neumím vybrat jednu roli, nad ostatními.

Honzo, stává se z vás na prknech tygr, napomádovaný frajírek, zazobaný egoista, zbojník a dokonce i rytíř, co objeví svou jinou sexuální orientaci… Tak by mě zajímalo, nezanechá to na vás stopy, že byste se v nějaké situaci zachoval podobně jako na jevišti? (Honza V.)

To určitě ne. Spíš hledám v sobě něco, co bych vložil do postav, než obráceně. Ale samozřejmně když někde zaslechnu podobnou větu v civilu, jako kterou znám z jeviště, tak mi alespoň v hlavě moje replika naskočí.

Účinkujete ve spoustě rolí v různých představeních. Zdáte se být značně vytížený, a přesto vždy pozitivně naladěný. Umíte být i nevrlý a protivný? Co vás dobíjí energií a dobrou náladou? (Zdenka S.)

Umím být nevrlý. Snažím se v tu chvíli být co nejvíc sám, aby to moc lidí v mém okolí neodnášelo. Dobrou náladou mě nabíjí klid, dobrá hudba, dobré filmy nebo třeba dobré divadlo. Rád koukám na dokumenty. Třeba dokumenty o ekologických projektech, zdravém životním stylu a podobně mě vždycky dobře naladí. Prostě se chvíli zaměřit na lidi, kteří dělají něco správně a poctivě.

Je i vaší srdeční záležitostí muzikál Monty Python’s Spamalot a liší se diváci v Plzni třeba od publikum v Praze? (Kateřina J.)

Spamalot mám moc rád, je to krásné dílo, u kterého jsem si zatím za ty čtyři roky užil spoustu legrace. Mám rád plzeňské Velké divadlo, vždycky při děkovačce si užívám pohled na to osvětlené nádherně zrekonstruované hlediště. Hrát v takovém prostoru je svátek. Ale jestli se liší konkrétně plzeňský divák od pražského, to nevím. Asi ano. Diváků je spousta druhů. Do Prahy jezdí lidi z celé republiky a muzikáloví nadšenci. V Plzni zas chodí hlavně diváci z Plzně, je to jejich divadlo a je to cítit. Rozdíl v Plzni cítím často také mezi předplatiteli a nárazovými diváky. V hledišti se vždycky vytváří ojedinělý mix lidí, nálad, včetně řekněme odrazu energie z jeviště. Pokaždé je publikum jiné.

Můžete prozradit, jaké muzikálové role vás čekají v příštím roce (Pavel K.)

První rolí v novém roce bude Leo Bloom v Producentech právě v Plzni. Pak mě čeká zas Divotvorný hrnec na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Další inscenace zatím prozradit nemohu, právě probíhají jednání o mém dalším působení v nových projektech v Praze, takže se musíme nechat všichni překvapit.

Honzo, doslova z vás vyzařuje pozitivní nálada. Jste spokojený v současném vztahu a vzpomínáte na svou ex přítelkyni Míšu Noskovou, která se momentálně rozvádí? Neplánujete nějakou spolupráci alespoň v pracovní rovině? (Simča N.)

Jsem spokojený. Jinak bych v tom vztahu nebyl 🙂 S Míšou se potkáváme minimálně. Už i pracovně se většinou míjíme, naše cesty se prostě rozešly a je to tak v pořádku. O jejím rozvodu jsem se dozvěděl úplně náhodou od jedné novinářky a nevím, co na to říct jiného, než že ji přeju, aby to byl první krok k nějakému většímu štěstí. Teď se sice možná v jednom projektu potkáme, ale nic zatím není stoprocentně potvrzené, takže uvidíme.

Honzo, udělalo mi velkou radost vaše první CD. Skládáte dál hudbu? Nepustíte se někdy do muzikálu jako autor? (Adam P)

To jsem rád. Teď zrovna píšu, ale jsem “autor” opravdu příležitostný. Baví mě to a dělám to jen pro radost, když je čas a chuť. Muzikál opravdu neplánuju, ale nějaké ty písničky určitě ještě spáchám.

Foto:
1) Divadlo Kalich – Pomáda
2) Pavel Křivánek – Prodavači snů (DJKT Plzeň)
3) Pavel Křivánek – Spamalot (DJKT Plzeň)
4) Archiv Jana Kříže