Šest týdnů po prvním provedení a několika reprízách se dočkal na scéně Nového divadla v Plzni původní český muzikál Milana Uhdeho, Miloše Štědroně a Leoše Kuby Divá Bára oficiální premiéry. Velmi zdařilá dramatizace původního příběhu z pera Boženy Němcové potvrdila i v sobotu 8. listopadu své mimořádné kvality a sklidila zaslouženě dlouhotrvající potlesk. Slavnostního představení se zúčastnili i dva z autorů, Milan Uhde a Leoš Kuba.

Podobně jako už 17. září (viz. naše recenze z 24.9. t.r.) v titulní roli nespoutané Báry excelovala herecky i pěvecky průrazná Žofie Dařbujánová, živel, který postupně ovládne jeviště i diváky. Poblázní celou vesnici, a souboj o ní svádí hned tři muži – naivní Ondřej (Aleš Kohout), jenž by se rád pro Bářinu lásku obětoval, záludný Pavel (Petr Šudoma) a charismatický, trochu tajemný Myslivec (Martin Hubeňák), který se zjeví vždy ve správnou chvíli. Celý soubor muzikálu DJKT Plzeň podává v představení velmi kompaktní výkon, role jsou skvěle vystavěné a povětšinou dobře zahrané a odzpívané.

Muzikálová Divá Bára je pochopitelně jiná, než ta, kterou známe z povídky Boženy Němcové. Základní dějová linka zůstala zachována, ale příběh, z dnešního pohledu velmi prostý a v původní podobě divadelně neproveditelný, získal daleko větší dramatický náboj. Děj podtrhuje zajímavá, neoposlouchaná hudba, jež sice vychází z lidových tradic, ale na mnohých místech je až operně velkolepá. Velmi citlivě pak libretista Milan Uhde do starého příběhu zakomponoval i odkazy k dnešku a naznačil letitou sexuální tabuizace církve či dodnes zneužívanou manipulaci s davem, jenž by rád lynčoval, anonymně, schován jeden za druhého. Všechny tyto atributy působí zcela nenásilně, vnímavý divák si všimne, ostatní se mohou nechat unášet romanticky syrovým příběhem české vesnice a všudypřítomnou láskou, která hory přenáší.

Vedení plzeňského souboru muzikálu udělalo dobře, že po tomto díle jako druhé v Čechách sáhlo. Nenajdete v něm lacinou popovou muziku ani prvoplánovou zábavu, ale jímavý příběh, který chytne za srdce. Romantika se nestala nesnesitelnou a určitě se také zasmějete. Budu se opakovat, když napíši, že jde o jeden z nejzdařilejších autorských počinů posledních let.

Foto: Pavel Křivánek