Že osobnost českého písničkáře, kabaretiéra, režiséra, herce a především mimořádného člověka Karla Hašlera lákají diváky a posluchače a že jeho písničky nijak nezestárly, dokázalo představení divadelní společnosti Kostým, která uvedla v Polanově síni Knihovny města Plzně svou novou hru Hašler! Hašler! Hašler! Autorkou toho kusu určeného pro jednoho herce je Květa Drahokoupilová, autorem původních hudebních čísel a zároveň klavíristou, který představení doprovází, je hudebník Přemysl Zíka. Představitelem Karla Hašlera je výborný Michal Boška. Představení v jednoduché, přitom nápadité výpravě, jež na několika metrech dokáže vytvořit žádoucí atmosféru jak městského bytu, pražské Lucerny i koncentračního tábora, velmi zdařile a působivě ztvárňuje v komorním provedení osudy českého písničkáře.
Představení je koncipováno retrospektivně, Hašler uvězněný a nemocný v koncentračním táboře Mauthausen vzpomíná na svůj život a diváci se vracejí prostřednictvím těchto vzpomínek do doby začátků, největší slávy v pražské Lucerně a do dramatických momentů nástupu fašismu a doby protektorátu. Krátké střihové návraty za zdi koncentračního tábora umocňují atmosféru a humor střídá mrazení v zádech. Michal Boška si za svůj herecký i pěvecký výkon zaslouží obdiv. Hraje a zpívá téměř hodinu a půl v přesně vyváženém tempu a výrazu. Představení neztrácí ani na okamžik napětí, naopak vtahuje diváky do děje silněji a silněji. Však výkon Michala Bošky ocenila do posledního místa zaplněná Polanova síň četnými potlesky na otevřené scéně a dlouhým závěrečným aplausem. Mnohé z písniček, které zazněly, si lidé v hledišti tiše pobrukovali s ním. Ať to byla asi nejslavnější Ta naše písnička česká, Svoboda je svoboda, Bílý kvíteček, Pětatřicátníci, Čí je Praha? Naše! a další a další. Však také byly písničky vybrány po dramaturgické stránce výborně a jejich prostřednictvím byl velmi dobře charakterizován Hašlerův osud i jeho životní postoje. Představuje se tak zcela nenásilně a bez zbytečného patosu jako morálně silný člověk, nesmírně odvážný a vnitřně silný. Jako břitký satirik a kritik, vlastenec, politicky bystrý a prozíravý člověk. Trefné politické glosy jsou až nečekaně aktuální.
Vše podtrhuje a dotváří živá hudba. Předehra a pět meziher Přemysla Zíky dobře vykreslují atmosféru děje a citlivě spojují jednotlivé obrazy. V představení ožívají známé melodie a Hašlerovy šlágry a jakkoli tragický Hašlerův osud byl, publikum se právě při trefných politických narážkách i s chutí zasměje. Představení přitom není nikterak nostalgické, naopak je překvapivě nadčasové a připomíná, že Hašler je osobnost, která by nám neměla zůstat neznámá. Kterou bychom si měli připomínat a nechat se jí inspirovat. Proto by toto hudební monodrama nemělo uniknout naší pozornosti. Přiveďte i své děti, nudit se nebudou. Patrně ke svému údivu zjistí, že mnohé z Hašlerových písniček dobře znají. A třeba si je na představení i zazpívají.
Foto: Divadelní společnost Kostým
