Přesně před pětadvaceti lety se začala psát nová historie souboru operety DJKT Plzeň. Po dvou „porevolučních“ šéfech, Miroslavu Doutlíkovi a Janu Ježkovi, se vlády nad opereťáky ujal režisér Roman Meluzín. Soubor přetransformoval v moderní muzikálové těleso, do souboru přivedl řadu dnešních hvězd a také si troufl nejen na prvotřídní hit muzikály Chicago, Evita nebo Kočky, ale i na kontroverznější tituly, například Nine, Polibek pavoučí ženy či legendární Probuzení jara. Před deseti lety jej v čele souboru vystřídal herec a režisér Lumír Olšovský, který dosáhl jako první v Čechách mimo jiné na takové muzikálové hity, jako Billy Elliot, Elisabeth a Six. Zaměřil se také na moderní PR, kontakt s diváky. V Plzni vznikl velmi aktivní fan klub muzikálu, rozběhly se různé interaktivní akce, předpremiérová setkání s diváky, vznikl festival Na scénu… Poprvé v historii bylo vypraveno několik autobusů z Prahy na představení do Plzně. Další akcí, v reakci na nejrůznější chodníky slávy, bylo vysazení aleje ovocných stromů, již v době, kdy vládu nad souborem oficiálně převzal herec Jozef Hruškoci.
Na břehu řeky Mže, nedaleko Křimické pláže, vyrostla v neděli 9. listopadu 2025 nová alej. Vysadili ji členové muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla, aby v krajině zanechali stopu své společné práce, energie a přátelství. Pod vedením režiséra Lumíra Olšovského, který stál v čele muzikálu DJKT devět let, a současného šéfa Jozefa Hruškociho zasadili herci spolu se svým fanklubem celkem 23 ovocných stromů. Každý z nich má připomínat jednoho člena souboru, dramaturga Pavla Bára i Lumíra Olšovského.
„Lumír Olšovský vtiskl plzeňskému muzikálovému souboru obrovskou energii, nadšení a profesionalitu. Spolu se svým týmem dokázal vytvořit scénu, která si získala srdce diváků po celé republice. Nápad připomenout úspěšné tvůrčí období symbolicky formou stromové aleje považuji za krásné a dojemné gesto,“ uvedla Eliška Bartáková, radní oblast kultury a památkové péče.
„Myšlenka muzikálové aleje vznikla už před lety jako symbol našeho společného příběhu – něco, co zakoření, poroste a ponese plody. Chtěl jsem, aby za námi zůstalo něco živého, co bude připomínat všechny lidi, kteří muzikál DJKT tvořili i tvoří,“ vysvětluje iniciátor akce Lumír Olšovský. Na něj navázal Jozef Hruškoci: „Alej je pro mě symbolem cesty, rovnováhy a kontinuity. Stromy jsou součástí celku, rostou pomalu, ale jistě a zároveň každý po svém. Stejně jako náš soubor – máme společný směr, zároveň si ale každý hledá vlastní tvar.“
