
Opera DJKT Plzeň zařadí už 18. dubna na repertoár kdysi oblíbenou, ale nyní velmi raritní operu Karla Kovařovice Psohlavci. Přiznám se, že za téměř 40 let, co se věnuji hudebnímu divadlu, toto dílo uvidím ve scénickém provedení poprvé.
Psohlavci jsou zhudebněným románem Aloise Jiráska, který byl, alespoň za mých maturitních časů, povinnou školní četbou. Autorem libreta je Karel Šípek a premiéra opery proběhla 24. dubna 1898 v Národním divadle v Praze. Jde o dílo s hrdinským námětem boje chodského lidu proti feudální moci. Přestože téma rebelie je i v opeře naturalisticky vykresleno, hlavní důraz je kladen na lyrické scény. Dramatický a současně jímavý příběh je lidovou zpěvohrou v tom nejlepším slova smyslu. Psohlavci dokonce oslavili dvanáct let po premiéře v ND svou stou reprízu, což byl v té době obrovský úspěch. Karel Kovařovic díky zmíněnému dílu získal místo šéfa opery ND. Psohlavci neskrývají inspiraci verismem (Kovařovic nefandil dílům Leoše Janáčka a jeho Pastorkyňu odmítal plných dvanáct let). V současnosti pozapomenutí Psohlavci tehdy sklidili obrovský divácký a společenský ohlas, zatímco dnes téma nese známky regionality. Dokonce velmi kritický Masaryk přijal Kovařovice jako hlavního reprezentanta nových směrů v české hudbě.
Karel Kovařovic se narodil roku 1862 v Praze, kde v roce 1920 zemřel. Vystudoval konzervatoř a následně kompozici u nesmírně populárního Zdeňka Fibicha. Jako mladík vynikl coby dirigent orchestru Národopisné výstavy v roce 1895. Od roku 1900 byl plných 20 let šéfem opery Národního divadla, kde byl zároveň vůdčí dirigentskou osobností. Ve svých skladatelských počátcích často napodoboval tehdejší operetní žánr. Později uspěl s operami Ženichové, Noc Šimona a Judy, Na starém bělidle a zejména s Psohlavci. Jako dirigent propagoval díla Josefa Suka či Vítězslava Nováka. Proslul uváděním nových děl domácích i zahraničních autorů.
V posledních padesáti letech Psohlavci téměř zmizeli z českých divadel. Posluchačům tak zůstává v paměti pouze kompletní nahrávka Supraphonu z roku 1961, která byla reeditována a vydána na troj CD v roce 1998. Hlavních rolí se ujali legendární Beno Blachut (Jan Sladký Kozina), Drahomíra Tikalová (Hančí), Zdeněk Otava (Maxmilian Laminger, zvaný Lomikar) či Marta Krásová (Kozinova matka). Pražský rozhlasový symfonický orchestr řídil František Dyk.
Vyprávění o chodském povstání a o neústupném Kozinovi patří k nejznámějším legendám českých dějin. V jeho středu stojí postava Jana Sladkého Koziny – člověka pevného charakteru, jenž se odmítá smířit s bezprávím a postaví se vrchnosti v čele se šlechticem Lamingerem z Albenreuthu, přezdívaným Lomikar. Osobní odvaha, věrnost rodnému kraji i vědomí spravedlnosti zde vytvářejí dramatický oblouk, který vyústí v tragický, ale symbolicky silný závěr. Opera oslovila nejen silným historickým libretem, ale i melodickou hudbou a dramatickou energií a brzy se rozšířila na česká jeviště. Po více než půl století se nyní tento klenot české operní tvorby vrací na plzeňské jeviště, aby znovu oživil jeden z nejslavnějších příběhů dějin plzeňského regionu. V režii ředitele DJKT Martina Otavy se představí například Richard Samek, Martin Šrejma, Lucie Hájková či Ivana Veberová. Neváhejte s návštěvou plzeňského divadla – tuto operu nejspíš minimálně další čtvrtstoletí nikde jinde neuvidíte!
Karel Kovařovic: PSOHLAVCI
Libreto: Karel Šípek
Hudební nastudování: Jiří Štrunc
Dirigent: Jiří Štrunc / Josef Kurfiřt
Režie: Martin Otava
Kostýmy: Andrea Pavlovičová
Choreografie: Jiří Pokorný, Richard Ševčík
Lighting design: Antonín Pfleger
Sbormistři: Ondřej Kunovský, Anna Marie Lahodová, Jakub Zicha
Dramaturg: Vojtěch Frank
Osoby a obsazení:
Jan Sladký Kozina: Richard Samek / Martin Šrejma
Hančí, jeho žena: Lucie Hájková / Ivana Veberová
Stará Kozinová, jeho matka: Jana Foff Tetourová / Ivana Šaková
Maximilián Laminger z Albenreuthu: Martin Bárta / Pavel Klečka
Kateřina, jeho žena: Kateřina Hebelková / Jana Piorecká
Jiskra Řehůřek, dudák: Jiří Hájek / Jan Kukal
Dorla, jeho žena: Radka Sehnoutková / Marie Šimůnková
Václav ze Šternberka, prezident apelačního soudu: Jiří Sulženko / Josef Kovačič
Koš, Lamingerův správce a Soudní sluha: Andrij Charlamov / Martin Matoušek
Matěj Přibek: Michael Kubečka / Josef Škarka
Adam Ecl: Michal Bragagnolo / Tomáš Kořínek
Kryštof Hrubý, rychtář z Draženova, Kozinův strýc: Plamen Prokopiev
Jiří Syka, rychtář z Újezda: Šimon Vanžura
Jakub Brychta: Roman Dušek
Jiří Peč: Rostislav Florian
Němec: David Cizner / Martin Švimberský
Ženský hlas: Andrea Frídová / Radka Sehnoutková
Sluha Lamingerův, žalářník: Vojtěch Jansa
Lamingerova matka: Jarmila Hruškociová / Barbora Srbová
Kozinovy děti: Adina Lieberzeit, Evelína Kronusová, Vít Prokop, Jakub Kopačka
Premiéry 18. a 21. dubna 2026




