Vedle klasiky zazní i muzikál a japonská anime hudba
Více než měsíc se bude v Plzni konat letošní 46. ročník multioborového festivalu Smetanovské dny zamřeného na problematiku dlouhého 19. století. Potrvá od 26. 2. do 9. 4. hned na několika místech v západočeské metropoli. Hlavním posláním festivalu je od jeho zrodu doba Bedřicha Smetany v kontextu mezinárodních souvislostí dlouhého 19.století, samozřejmou součástí je Plzeňské sympozium, které vyhlašuje konkrétní téma pro vědeckou konferenci a toto téma mají reflektovat výstavy i celý festivalový program. „Tento mimořádný festival, jenž nese jméno velikána české hudby Bedřicha Smetany, představuje jedinečné spojení hudby, vědy a živé kultury,“ uvádí radní města Plzně pro oblast kultury Eliška Bartáková.
Plzeňské sympozium a výstavy na festivalové téma
Letošním festivalovým tématem je inspirativní „Podzemí a podsvětí: mýtus, symbol a realita 19. století“, vyhlášeném Plzeňskými sympozii. Zabývat se jím budou na sympoziu ve dnech 26.-28. února na tři desítky historiků a muzikologů z Čech a Slovenska, sympozium se koná v přednáškovém sále Západočeského muzea. Téma reflektují letos dvě atraktivní výstavy. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje otevře festivalovou výstavu vernisáží již 25. února a veřejnost ji bude moci zdarma navštívit až do 30. dubna. Výstava rozvíjí podnětné téma z technické historie, které vtipně charakterizuje sám název „Podzemím k pokroku – Technické dějiny Plzně a Plzeňska 19.století . Výstava zavede návštěvníky do doby, kde podzemní stavby přinášely čistotu, rychlejší dopravu a rozvoj průmyslu. Ukáže, že právě v hlubinách země se rodil pokrok, který položil základy moderní společnosti. V den zahájení festivalu 26. 2. má svoji vernisáž inspirativní expozice Západočeská galerie ve Výstavní síni 13 s názvem „Svět pod povrchem: jeskyně, podzemí a podsvětí v umění 19.století“, která potrvá až do 24. května. Sympozium i výstavy jsou v celkovém konceptu festivalu zahrnuty do doprovodného programu stejně jako lidové veselice Masopust, která se koná v rámci festivalu 14. 2. v ulicích města. Tradiční pietní akt u pomníku Bedřicha Smetany v Kopeckého sadech pořádaný pravidelně od 1.ročníku festivalu se letos neuskuteční, důvodem je oprava fontány v bezprostřední blízkosti pomníku.
Koncerty od gregoriánského chorálu až po současnost.
Jestliže výstavy přinášejí vhled do 19.století a nabízejí bohatou reflexi inspirativního festivalového tématu, další akce jdou svou vlastní cestou. Festivalová dramaturgie dlouhé 19.století v produkcích hlavního programu nezohledňuje, program přináší takřka vše – od gregoriánského chorálu přes baroko, klasicismus, romantismus, první i druhou polovinu 20.století až po současnosti. Program není jasně vyhraněn tematicky, historickou epochou a ani z hlediska žánrů. V hudebním programu (jenž už není rozdělen na hlavní a doprovodný) figuruje jak klasika, tak filmové a muzikálové melodie. Ty jsou zahrnuty v komorním recitálu dvou posluchačů Hochschule für Musik Basel s podtitulem „od Schumanna až ke zlaté éře Broadwaye“ a v pořadu Balada pro banditu (zazní číslo ze stejnojmenného muzikálu Miloše Štědroně), recitál bude mít Jitka Molavcová celoživotně spjatá s divadlem Semafor a v hlavním programu je zahrnut dokonce i crossoverový koncert japonské anime hudby The Sound of Epic Anime v podání plzeňských filharmoniků. I hudební vystoupení na tiskové konferenci patřilo současnosti – v rámci festivalové spolupráce se základními uměleckými školami přednesl žák plzeňské ZUŠ Sokolovská skladbu současného akustického kytaristy Tomase Fellowa.
Festival letos nenabízí žádný symfonický koncert. Smetanovské dny zahájí operní recitál mezzosopranistky Mariny Viotti Rossini Gala, na němž zazní v jejím podání a v podání Plzeňské filharmonie za řízení Jana Schultzeho výlučně hudba Gioacchina Rossiniho (1792-1868). Festival uzavře 9. 4. hit 20. století – kantáta Carla Orffa (1895-1982) Carmina Burana z r. 1937 opět v provedení Plzeňské filharmonie se sólisty Alžbětou Poláčkovou, Tomášem Kořínkem a Romanem Janálem pod taktovkou šéfdirigenta filharmonie Chuheie Iwasakiho. Oba koncerty se uskuteční v sále Měšťanské besedy v Plzni. Komorní produkce se konají v sále Antonína Dvořáka v Domě hudby, na programu jich je celkem 14 – např. večer z děl skladatelů 1.poloviny 20.století v podání klavíristy Marka Kozáka, recitál zde bude mít houslista Kryštof Kohout s klavíristou Petrem Novákem; vystoupí komorní soubory mj. Collegium SOČR s Jiřím Houdkem, Trojanovo trio, Czech Slovak Cello Quartet, Integra Quartet či Fibonacci Quartet a další instrumentalisté. V katedrále sv. Bartoloměje se konají dva koncerty – na programu je Schola Gregoriana Pragensis a dramaturgicky široce rozkročený koncert varhanice Michaely Káčerkové s hornistou Ondřejem Vrabcem. V koncertních produkcích je dílo B. Smetany zastoupeno pouze provedením klavírní transkripce Mé vlasti z pera Jindřicha Kàana z Albestů (1852-1926) v podání Matyáše Nováka pod názvem Smetana Reborn.
Do programu se zapojila opera Divadla J. K. Tyla – připravila pro festival koncert Weber 200 u příležitosti výročí úmrtí Carla Marii von Webera (1786-1826). Podle slov ředitelky Plzeňské filharmonie a festivalu Smetanovské dny je právě tato produkce reflexí tématu Plzeňských sympozií. Díky repríze repertoárové inscenace opery B. Smetany Čertova stěna (prem. DJKT 2024) figuruje na programu festivalu Smetanovo jméno ještě jednou, produkce se navíc dotýká tématu sympozií. DJKT zařadilo do festivalového programu také reprízu novinky na repertoáru – inscenaci opery Josefa Myslivečka Tamerlan (prem. leden 2025).
V rámci festivalu se konají pořady s mladou generací. Mezi ně patří Přehlídkový koncert ZUŠ B. Smetany v Plzni, koncerty studentského orchestru projektu Plzeňské filharmonie Muzikantské naděje, jenž dává prostor nadaným dětem ze základních uměleckých škol Plzně, Plzeňského kraje a studentům plzeňské konzervatoře. Součástí této linie je také produkce pražského gymnázia Jana Keplera Balada pro banditu. A komorní orchestr plzeňské konzervatoře Hakuna matata připravil pořad pro nejmenší posluchače. V rámci festivalu budou na komorním koncertě předány také ceny Plzeňský Orfeus udílené Nadací 700 let města Plzně nadaným žákům plzeňských škol v oblasti klasické hudby.
Historie festivalu a současnost
Festival Smetanovské dny byl založen plzeňskými a pražskými institucemi jako multioborový soustřeďující na problematiku 19.století nahlíženou z různých úhlů. První ročník se konal v r. 1981. Jeho zakladatelé (iniciátor festivalu tehdejší dirigent DJKT Ivan Pařík, muzikologové Milan Pospíšil, Marta Ottlová, Antonín Špelda) a pořadatelé vytyčili jako jeho smysl a cíl zkoumání problematiky dlouhého 19.století (období trvající 125 let, které začíná Velkou francouzskou revolucí 1789 a končí vypuknutím první světové války r. 1914) s důrazem na dobu Bedřicha Smetany a vnímání české reality v mezinárodním kontextu. O problematice na dané téma diskutují vědci na sympoziu, téma sympozia každoročně obměňované se pak objeví zpracováno a reflektováno ve výtvarném umění, výstavách, hudebních a divadelních, popřípadě filmových produkcích (v minulých ročnících tak na programu nechyběly například zfilmované opery, či filmy o osobnostech dlouhého 19.století).
Letošní 26.ročník na multioborovost nerezignuje, součástí festivalu jsou jako doprovodné akce sympozium a výstavy, nicméně vzhledem k dramaturgii hudebních a divadelních produkcí jej lze charakterizovat i jako multižánrový tím spíše, že z dramaturgie hudební části nevyplývá spojovací tematická linka. Jak v této souvislosti uvedla Lenka Kavalová, crossoverové pořady a produkce jiných žánrů jsou dnes obvyklou součástí i jiných festivalů klasické hudby Pražské jaro nevyjímaje a Smetanovské dny se vydávají také touto cestou. „Snažíme se pokrývat všechny cílové skupiny a nabízet i crossoverový pořad. O tyto pořady je velký zájem a my je musíme nějak rozložit během celé sezóny. Festival je multioborový, netvrdíme, že je multižánrový, ale víme, že už si zvykli chodit i další návštěvníci a my jsme chtěli festival otevřít co nejširšímu počtu obyvatel Plzně,“ uvedla mimo jiné v této souvislosti Lenka Kavalová.
Rozpočet festivalu je 7, 1 milionu Kč, město Plzeň jej podporuje částkou 2 miliony, Plzeňský kraj 800.000, další finanční prostředky očekává pořádající Plzeňská filharmonie od Ministerstva kultury ČR. Výše vstupného se pohybuje od 350,- do 800,-Kč, zájemci mohou využít systém slev. K dispozici je festivalová aplikace, kterou si mohou návštěvníci stáhnout a využít v jejím rámci i další nabídky.
