V adventním čase, 3. prosince 2022, zemřel skvělý pedagog, divadelní kritik a dlouholetý člen Umělecké rady DJKT Plzeň Viktor Viktora. Formoval několik generací učitelů a divadelníků.
Profesor Viktor Viktora, vysokoškolský pedagog spjatý s pedagogickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni zemřel po dlouhé nemoci 3. prosince 2022. Odešel přední český bohemista, literární historik, divadelní kritik, autor celé řady odborných publikací, studií a článků, dlouholetý člen Umělecké rady Divadla J. K. Tyla v Plzni a držitel Pečeti města Plzně. Viktor Viktora byl svou vysokou erudicí a rozsáhlou publikační činností velkou osobností výrazně přesahující hranice regionu, v němž působil. A jeho vědomosti a způsob, jímž je dokázal předávat, zásadním způsobem utvářely mnoho generací studentů českého jazyka a literatury. Měla jsem to štěstí, že jsem k nim patřila. Sám velký milovník klasické hudby měl široký a hluboký rozhled nejen literární a historický, ale také hudební, vídávali jsme ho pravidelně na koncertech Plzeňské filharmonie. Vzpomínka na tuto mimořádnou osobnost bude tedy zákonitě poněkud osobní.
Jeho přednášky o literatuře středověku, renesance, 19.století a rovněž o literatuře světové byly výjimečné nejen hloubkou znalostí, ale rovněž zřídka vídanou schopností najít v kvantu informací ty klíčové, předat je posluchačům barvitě, systematicky, přehledně, prošpikovat je přitom humorem a okořenit správnou dávkou těch nepodstatných, ale tak potřebných drobností, které z portrétů dávných literátů dělají skutečné lidi, blízké nám současníkům. Při jeho přednáškách se jednotlivosti vždy pojily do souvislostí v přehledný a zajímavý celek. Fenomenální paměť mu umožňovala odchýlit se od základního tématu do zákruty pro zajímavost a vrátit se zpět, aniž by se v těchto atraktivních odbočkách ztratil a aniž by se v toku jeho mluvy ztratili posluchači. Byl vynikající řečník – hovořil poutavě, s perfektní dikcí a až zpětně si uvědomíte, s jak dokonalým přednesem, jímž nás dokázal strhnout. Na přednášky profesora Viktory jsme se těšili, nikdy jsme je nevynechali. Ovlivňoval nás nejen svým zaujetím pro věc, ale i celkovou kultivovaností svého projevu a noblesou vystupování. „Pane kolego“ nebo „paní kolegyně“, to bylo jeho oslovení. Učil nás přemýšlet, uvažovat, analyzovat a milovat literaturu a divadlo. A ctít autory a jejich díla.
Stejně tak přistupoval k divadelní kritice. Svá východiska a zásady formuloval v rozhovoru s Evou Zatloukalovou pro Český rozhlas na stanici Vltava v květnu 2015. „Režie je něco jako interpretace. Interpretace, to není vytvoření nového díla. Režisér podobně jako architekt staví podle plánu, podobně jako interpret dílo interpretuje. Všechny složky divadla mají sloužit autorovi. Jistým způsobem ho samozřejmě vyložit, interpretovat, ale autor a text je to rozhodující. Zasahovat však do těla útvaru dramatického nebo operního apod. kromě krácení a eventuelně ještě modernizace stylu, to už je podle mého zločin,“ vysvětlil mimo jiné.
Profesor Viktor Viktora během svého pedagogického působení přednášel pro více než 5000 studentů. Připravil více než 1000 přednášek pro veřejnost a vystoupení na vědeckých konferencích u nás i v zahraničí. Je těžko uvěřitelné, že odešel. Setkávala jsem se s ním později, i když jsem už dávno univerzitní studia ukončila. Nebyla jsem sama, kdo se k němu vracel a žádal o radu. „Setkávám se se svými bývalými studenty a víte, oni také stárnou. A v té chvíli si člověk uvědomí, že také není nesmrtelný,“ zauvažoval v již citovaném rozhovoru. Na podzim letošního roku vydal svoji poslední knihu – Pax iiscum: Ze západočeských rovů a hájů, publikaci o místech posledního odpočinku významných osobností souvisejících s uměním, vědou a kulturním životem včetně charakteristiky těchto osobností a fotodokumentace náhrobků a pomníků. V případě profesora Viktora Viktory se však konkrétní místo jeho posledního odpočinku bude hledat těžko. Paradoxně – sám pro sebe si náhrobní kámen nepřál. Jeho popel byl rozptýlen na Ústředním hřbitově města Plzně. Zanechal však odkaz svými pracemi, ke kterým se budou nepochybně vracet stávající i budoucí studenti literatury. A třeba v jeho kritikách najdou mnohé odpovědi na otázky, vodítko či přinejmenším podnět k zamyšlení i režiséři.
Prof. PhDr. Viktor Viktora, CSc. (20. 1. 1942 – 3. 12. 2023)
- dlouholetý vedoucí katedry českého jazyka a literatury Fakulty pedagogické ZČU v Plzni,
- bývalý prorektor ZČU v Plzni a bývalý proděkan Fakulty pedagogické ZČU v Plzni,
- člen vědeckých a oborových rad řady domácích univerzit a fakult,
- dlouholetý člen Umělecké rady Divadla J. K. Tyla v Plzni a dalších vědeckých a kulturních institucí
