Jana z ArkuJedinečné dílo švýcarského skladatele Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici zazní poprvé v plzeňském divadle! Hodinu a půl dlouhé scénické oratorium, v němž účinkují členové opery, baletu i činohry, je dosud nejrozsáhlejší inscenací připravenou na plzeňské divadelní scéně. Představení bude uvedeno v češtině, v režii Tomáše Pilaře a v hudebním nastudování Olivera Dohnányiho.

Scénické oratorium Jana z Arku na hranici je podivuhodným dílem francouzského hudebního skladatele švýcarského původu Arthura Honeggera (1892 – 1955) na text básníka a dramatika Paula Claudela (1868 – 1955). Podobně jako básníkův styl vychází z tradic symbolismu. Claudelovy postavy jsou povětšinou zároveň alegorickými symboly, v jeho hrách se často odehrává křesťanský zápas o duši i tělo. Nutno přiznat, že Honeggerova forma oratoria je poněkud zvláštní – vyhýbá se opernímu stylu, v díle jsou hlavní postavy tlumočeny činoherci a mohutné pěvecké party náleží sboru. Přesto se jedná o dílo fascinující a monumentální, které muzikologové a teatrologové umísťují někam mezi operu, oratorium, činohru, balet a starou duchovní hru. Honeggerovo zpracování je originální zejména v tom, jak promítá celý Janin příběh do scény těsně před její smrtí. Prostá pasačka se díky „hlasům“ dostala až ke králi, postavila se do čela demotivované armády a vedla vojsko od vítězství k vítězství. Nakonec byla zrazena a odsouzena jako kacířka k smrti upálením na hranici. Oratorium ústřední scénu díla staví do momentu, kdy se světici promítá dosavadní život v sérii klíčových okamžiků celého příběhu. Prolínají se zde časové roviny jejího života, historické postavy v různých podobenstvích, ději samozřejmě nechybí fascinující atmosféra ani dramatický spád.

Ihned po svém uvedení se Jana z Arku na hranici stala hitem světových jevišť a čas od času ji uvádí i české ansámbly. V paměti odborníků patrně zůstává nastudování České filharmonie z roku 1970 s Václavem Neumannem za dirigentským pultem. Dílo je hudebně velmi náročné a sám autor předepisuje pro svůj titul velmi specifické nástrojové obsazení – místo lesních rohů hrají saxofony a značně netradičním Honeggerovým požadavkem je uplatnění Martenotovy vlny, což je zvláštní elektronický nástroj, vynalezený v roce 1928.
„Příběh Jany z Arku, která byla jako kacířka upálena 30. května 1431 v Rouenu ve věku pouhých devatenácti let, byl mnohokrát divadelně i filmově zpracován. Plzeňská opera uvedla na tento námět naposledy Čajkovského operu Panna Orleánská v roce 2009. Nyní bude tento příběh uveden v podobě zmíněného scénického oratoria, jež napsal skladatel Arthur Honegger na text známého francouzského básníka Paula Claudela. Oratorium vzniklo z podnětu slavné ruské tanečnice a herečky Idy Rubinsteinové a je syntetickým dílem, využívajícím činoherce, operní pěvce, sbor i balet. Plzeňské Divadlo J. K. Tyla uvede toto jedinečné dílo poprvé,“ uvádí dramaturg Zbyněk Brabec.
Jana z Arku 2
Arthur Honegger: JANA Z ARKU NA HRANICI
Hudební nastudování a dirigent: Oliver Dohnányi
Dirigent: Jiří Štrunc
Režie: Tomáš Pilař
Choreografie: Jiří Pokorný
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Aleš Valášek
Světelný design: Antonín Pfleger
Dramaturgie: Zbyněk Brabec
Sbormistr: Zdeněk Vimr

V hlavních rolích:

Mluvené role:
Jana z Arku: Ivana Klimentová, Klára Kovaříková
Bratr Dominik: Jaroslav Someš

Zpívané role:
Panna Maria: Radka Sehnoutková, Ivana Šaková
Svatá Markéta: Ivana Veberová, Ivana Šaková
Svatá Kateřina: Jana Foff Tetourová, Alžběta Vomáčková
Tenor – Porcus /Klerik/Druhý Herald/Nebeský hlas/Inkvizitor: Jakub Turek, Tomáš Kořínek
Bas – Inkvizitor/Herald: Jevhen Šokalo, František Zahradníček

Taneční role:
Richard Ševčík, Martin Šinták, Jarmila Dycková, Geronymo Fuhrmann, Vojtěch Jansa a další
Jana z Arku 3

Foto: Pavel Křivánek (snímky ze zkoušek)