Magistrát Hlavního města Prahy se po osmi letech rozhodl vypsat otevřené výběrové řízení na místo ředitele/ředitelky nejznámějšího českého muzikálového a operetního divadla, tedy Hudebního divadla Karlín. To vede úctyhodných 22 let, od roku 2003, kdy byl z ředitelského postu odvolán oblíbený herec Ladislav Županič, producent Egon Kulhánek. Vševědoucí google mu jako hlavní profesi přisuzuje tu režisérskou, avšak v HDK se vyloženě umělecky nikdy výrazněji neprezentoval. Sám sebe charakterizuje jako podnikatele a příležitostného režiséra videoklipů a reklam. A především jako manažera taneční skupiny UNO Richarda Hese. Jejich společné projekty vyústily v roce 1993 do úspěšné inscenace muzikálu West Side Story v Hudebním divadle Karlín, jejímž byl producentem. V témže roce se stal i obchodním náměstkem ředitele tohoto divadla. V roce 1995 byl producentem původního českého muzikálu Dracula, který byl v Praze uváděn až do roku 1998. Draculu zhlédlo v devadesátých letech milion tři sta tisíc diváků. Pod jeho vedením vzniklo v HDK více než 20 muzikálů a operet. Podílel se i na celkové rekonstrukci historické budovy Hudebního divadla Karlín, po které bylo slavnostně otevřeno v říjnu 2006 úspěšným muzikálem Producenti.
Za posledních více než dvacet let si v HDK připsal několik neoddiskutovatelných zásluh. Uvedl zde světovou premiéru muzikálu Carmen, které sice část kritiky vyčítala jistou kýčovitost, ovšem fakta se popřít nedají: Top světový skladatel Frank Wildhorn napsal nové dílo přímo pro Prahu, v titulní roli vystupovala největší tehdejší hvězda českého show byznysu Lucie Bíla a návštěvnost dlouhá léta trhala divácké rekordy. K dalším mezníkům pak patřil návrat dvou nejúspěšnějších titulů 90. let na velké karlínské jeviště (a s živým orchestrem): Legendární „lloydwebberovky“ Jesus Christ Superstar a neméně kultovního Draculy Karla Svobody. Škoda, že vedení HDK téměř rezignovalo na žánr klasické operety, kterou za celou dekádu reprezentovaly jen Čardášová princezna, Polská krev, Veselá vdova (v koprodukci s DJKT Plzeň, které dodalo téměř celou inscenaci) a Mamzelle Nitouche ve spolupráci s Městským divadlem Brno. Zdá se až neuvěřitelné, že HDK, coby kdysi česká hlavní operetní scéna, nejenže rezignovala na tradiční operetní repertoár (Friml, Offenbach, Lecocq…), ale zcela ignoruje i dvousté výročí největšího velikána vídeňské operety Johanna Strausse jr. (nar. 25.10. 1825).
Smyslem mé krátké glosy není detailně rozebírat finanční ani uměleckou strukturu divadla, jaké dotace či subvence dostává, nebo jak drahé je vstupné: Ostatně, veškerá tato data jsou snadno k nalezení ve výročních zprávách divadla. Rovněž nemám v úmyslu jakkoli ovlivňovat členy Komise Rady HMP pro výběr ředitele/ředitelky HDK, která zasedne v tomto složení:
Předseda komise: Jan Wolf, předseda Výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a podporu cestovního ruchu ZHMP
Členové komise: MgA. Jiří Sulženko, Ph.D., ředitel odboru KUC MHMP
MgA. Petr Prokop, místostarosta MČ Praha 6
Mgr. Vlastimil Ježek, předseda představenstva Obecní dům, a.s.
Magdalena Valdmanová, členka Výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a podporu cestovního ruchu ZHMP
Tomáš Töpfer, ředitel divadla na Vinohradech
Patrick Fridrichovský, dramaturg, kritik
PhDr. Josef Herman, CSc., divadelní kritik a historik
doc. MgA. Martin Otava, Ph.D. ředitel divadla J. K. Tyla v Plzni
Mám však pocit, že, slovy Václava Havla, Hudební divadlo v Karlíně v posledních pár letech nevzkvétá a ambice jejího současného vedení byly již naplněny. Ostatně, ne nadarmo se říká, že vrcholný management v každé větší firmě se má po deseti letech střídat, ne nadarmo lze ze stejného důvodu prezidenta republiky volit pouze dvakrát po sobě… Na druhou stranu, ne každá změna musí nutně být automaticky k lepšímu. Nemrzí mne jen fakt, že HDK rezignovalo na operetní žánr, ale že nereflektuje ve svém repertoáru ani světový muzikálový odkaz. Kdy naposledy uvedlo špičkové historické tituly, jako My Fair Lady, Šumař na střeše, Carousel, Loď komediantů, Když je v Římě neděle apod.?? Proč se, krom několika výše zmíněných titulů, na repertoáru neobjevují muzikály superlativů, jako jsou Bídníci, Evita, Sunset Boulevard, Lví král, Billy Eliot, Elisabeth, Ples upírů, na které už si troufají i regionální scény? Proč divadlo uvádí jen jednu až dvě premiéry ročně na hlavní scéně, když kupříkladu Městské divadlo Brno zvládá každoročně čtyři, většinou ve vysoké interpretační kvalitě? Proč se na scénu kdysi první muzikálové scény dostaly i takové tituly, jako Čas růží, Slunce seno, jahody nebo v naší kultuře nepříliš známý Beetlejuice? Opravdu se nedají „koupit“ lepší muzikály? Lze samozřejmě protiargumentovat dobrou návštěvností, ale ta spíš souvisí s extrémní oblibou muzikálového žánru jako takového, než s uměleckou kvalitou produkcí. Ostatně, téměř stále vyprodáno je i v Plzni, Brně a Ostravě.
Nechci HDK srovnávat s West Endem, Broadwayí, dokonce ani Vídní. Myslím ovšem, že porovnání s podobně velkou a historicky srovnatelně nastavenou Budapeští je na místě. Budapesti OperettSzínhás momentálně nabízí v repertoáru slavné operety Čardášová princezna, Země úsměvů, Lieutenant Mary, Cirkusová princezna, světové muzikály Šumař na střeše, Carmen, Kráska a zvíře či domácí novinky, jako je Hrabě Monte Cristo, Nebezpečné vztahy nebo Stephen, the king. A jak známo, scénou prošla v posledních letech většina celosvětově úspěšných titulů.
Ať už ve výběrovém řízení uspěje kdokoli, přejme si, aby do nádherného, zdařile zrekonstruovaného divadelního sálu vrátil špičkový světový muzikál a evropskou operetu. Aby poskytl větší prostor i kvalitním českým tvůrcům. Ať Karlín není jen pražskou turistickou atrakcí, ale plnokrevnou a moderní scénou evropského formátu.
Do výběrového řízení se lze hlásit ještě do 30. června 2025. Všechny informace lze najít zde:
