Inspirativní koncert Smetana, Blodek, Friml v písních, áriích a sólovém klavíru se konal 31. března v rámci 45. ročníku festivalu Smetanovské dny v Domě hudby v Plzni. Vystoupily na něm významné osobnosti naší hudební scény – pianista Boris Krajný, mezzosopranistka Michaela Zajmi a barytonista Roman Janál.
Roman Janál, Martin Marek; Foto: PF, Jan Kantor 
Michaela Zajmi, Pavel Voráček; Foto: PF Jan Kantor 
Boris Krajný; Foto: PF- Jan Kantor
Koncert originálně spojil do jednoho celku tři skladatele odlišných generací a stylů. Zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetanu, jeho mladšího velmi talentovaného kolegu Viléma Blodka a generačně vzdálenějšího Rudolfa Frimla. Dramaturgie koncertu měla vztah i k letošnímu festivalovému sympoziu Americká zkušenost Středoevropana v kultuře dlouhé 19. století. B. Smetana se vážně zajímal o angažmá ve Spojených státech ještě před pobytem ve Švédsku, vynikající pianista Rudolf Friml, propagátor Smetanova díla, od prvních let 20. století v Americe působil. S řadou neznámých a zajímavých skutečností poutavě seznámila publikum ve svém průvodním slově publicistka Gabriela Špalková.
Přítomni byli dva ze zakladatelů festivalu, jeho iniciátor a dirigent prvního ročníku univ. prof. Ivan Pařík a první dramaturg dr. Milan Pospíšil. Gabriela Špalková připomněla v této souvislosti také zásadní význam prof. Antonína Špeldy, bez jehož podpory by nebylo možné realizaci festivalu prosadit.
V brilantním podání Borise Krajného zazněly virtuózní skladby B. Smetany Přívětivá krajina, Vzpomínka na Čechy ve formě polek, koncertní etuda Na břehu mořském, Polka F dur z Českých tanců a na závěr Koncertní fantazie na české národní písně. Z díla Rudolfa Frimla přednesl B. Krajný suverénně efektní Bohemian Dance, inspirovaný Smetanovou Polkou F dur (obě díla byla z tohoto důvodu zařazena za sebou), a Nocturne Amoureux, jež už naznačilo Frimlův kompoziční vývoj k populárnější hudbě.
Pěvci se představili v písňovém i operním repertoáru. Michaela Zajmi přednesla za klavírního doprovodu Pavla Voráčka nejprve ranou Smetanovu píseň na německý text Schmerz der Trennung (Bolest odloučení), v operním bloku pak árie Děčany z Braniborů v Čechách, Panny Rózy z Tajemství a Veruny z opery V. Blodka V studni. S velkým ohlasem se setkaly v jejím podání svěží Blodkovy Písně milostné, pro současného posluchače prakticky neznámé. Zazněly v českém překladu Karla Hašlera, jenž byl švagrem Rudolfa Frimla. Frimlovu tvorbu pak pěvkyně připomněla Indiánskou písní lásky z jeho nejznámější operety Rose-Marie. Michaela Zajmi svým barevným mezzosopránem zpívala po celý večer vyrovnaně, přesvědčivě odlišila způsobem interpretace operní árie od písní a rovněž od Frimlova operetního šansonu.
Stejně působivým zážitkem byly Smetanovy písně a árie v podání Romana Janála, jehož doprovázel Martin Marek. Zkušený barytonista přednesl krásným ušlechtilým tónem tři Večerní písně B. Smetany, árii krále Vladislava z Dalibora a árii Voka Vítkovice z Čertovy stěny.
Koncert díky výbornému výkonu a oduševnělému projevu všech účinkujících přinesl v intimním prostředí sálu Antonína Dvořáka skvělý hudební zážitek. Přínosně upozornil na tvorbu V. Blodka a zřídka uváděná díla B. Smetany a R. Frimla. Byl dramaturgickým i uměleckým počinem 45. ročníku festivalu Smetanovské dny.
