musical-operetainternetový magazín o divadle

  • The Scarlet Pimpernel

    Chystaná premiéra Carmen v Karlíně jistě zvedne vlnu zájmu o další muzikály Franka Wildhorna i u nás. Proto si dovolujeme upozornit na raritu, která se právě dostává do distribuce – dvojalbum s kompletní norskou nahrávkou velmi zajímavého muzikálu The Scarlet Pimpernel. Jména představitelů hlavních rolí asi pro většinu českých diváků nebudou v tomto případě rozhodující /Trond Teigen, Anders Lyseggen, Kari-Mette Nordheim či L.R. Torneberg/, daleko zajímavější je informace, že na albu za celkem přijatelných 25€ naleznete 40 písní /!/.
    Dodejme, že tento titul napsal Wildhorn v roce 1997 na libreto N.Knightona podle novely baronky Emmusky Orczy. Příběh na pozadí Velké francouzské revoluce vypráví o skupině anglických šlechticů ligy Červeného bedrníku, kteří se vydávají do Francie za pomoci důvtipu a lsti osvobodit skupinu nevinných odsouzenců. Muzikál nabízí poutavý příběh, jímavé balady i veselé dialogy, stejně jako výpravné souboje.
    Pokud by měl někdo zájem vidět jej naživo, má možnost od 3.října tohoto roku v nedaleké Budapešti, která se postupně stává východoevropskou baštou světového muzikálu.

  • Phantom bude řádit v Praze

    Podobně jako zavítala loni do Prahy mezinárodní produkce s muzikálem Mamma Mia, dočkáme se i letos zajímavého hostování. Přímo z americké Broadwaye přivezou producenti do O2 Arény zájezdovou verzi amerického muzikálu Phantom of the Opera. Muzikál krom názvu a námětu nemá s podstatně slavnější verzí A.L.Webbera nic společného. Autorem hudby i libreta je všestranně založený newyorský umělec Ivan Jacobs. Bombastickou scénu, která se během představení dvacetkrát promění, navrhl již nežijící James Tilton. Působivé obrazy tvoří například reprodukce skutečné opony Pařížské opery, realistická napodobenina hřbitova či Fantomovo děsivé podzemní doupě. Chybět nemůže samozřejmě ani vrcholné číslo, kterým je vizualizace zřícení lustru a jeho roztříštění o pódium. Skvělou podívanou slibují nejen stovky důmyslných a nákladných kostýmů, ale i světelný design, jehož autorkou je Marcia Mader, držitelka broadwayské ceny. V sérii představení režiséra Josepha Pattona se podle pořadatelů představí hvězdy newyorského divadla a opery. O2 Aréna hostí tuto show 20.-23. listopadu 2008 a vstupenky v cenové relaci 800-1400Kč jsou již v prodeji.
    Pražané tak mají možnost vidět už druhé zpracování stejného námětu – Státní opera v Praze totiž uvádí balet Fantom Opery domácích tvůrců Petra Maláska a Libora Vaculíka. Zmíněná nejslavnější verze muzikálu A.L.Webbera bohužel do Čech zatím nedorazila, takže milovníkům tohoto díla nezbývá, než vyrazit do zahraničí. Nejbližší produkce momentálně nabízí Divadlo Roma ve Varšavě a Madach Szinhaz v Budapešti.

    Vstupenky na zmiňované představení můžete zakoupit zde.Ticketportal

  • Richard Pachman vystavuje

    Známý hudební skladatel Richard Pachman, mimo jiné autor muzikálů Babička, Baron Prášil a scénického oratoria Mistr Jan Hus, se tentokrát představí návštěvníkům vodního hradu Švihov jako výtvarník. Od 28.července do 10.srpna bude v cíli mnoha turistů na trase Plzeň – Klatovy vystavovat své olejomalby. Připomeňme, že Richard Pachman kromě muzikálů skládá hudbu relaxační, duchovní, divadelní i filmovou, zatím vydal 19 CD a s úspěchem koncertuje v Čechách i v zahraničí. Často spolupracuje s Ditou Hořínkovou, Mariánem Vojtkem a zejména s houslovým virtuozem Jaroslavem Svěceným. V posledních letech se se zdarem prezentuje také jako malíř – výstava na Švihově už bude jeho 33. samostatnou prezentací od roku 2002. Dle odborníků jsou jeho obrazy naplněny harmonií a energií. Chcete-li tedy pozitivní energii načerpat, neměli byste Švihov minout. Vernisáž se koná 28.července v 18 hodin.

    Foto archiv Richarda Pachmana, obraz „Modrý květ – láska“

  • Cikáni jdou do nebe

    Východočeské divadlo Pardubice připravilo pro milovníky open-air festivalů opravdovou lahůdku – pod hradem na Kunětické hoře uvede v červnu, srpnu a září letošního roku sérii představení kultovního muzikálu Emila Lotjanu a Jevgenije Dogy Cikáni jdou do nebe. Slovenský režisér Marián Pecko obsadil do stěžejních rolí cikánské krásky Rady a zloděje koní Lujku Zobara Kristinu Jelínkovou a Martina Mňahončáka. Hudebního nastudování se ujala uznávaná interpretka rómské hudby Ida Kelarová a Desiderius Dužda. Pardubické divadlo připravilo, jak je u něho dobrou tradicí, také nahrávku muzikálu, jejíž křest se uskutečnil před premiérou 14.června. Pokud si tedy magickou atmosféru představení nemůžete vychutnat přímo na Kunětické hoře, máte možnost zakoupit si alespoň zdařilou nahrávku na CD.

    Foto: Michal Klíma

  • Touha přichází

    Divadelní verze úspěšného filmového muzikálu Kvaska Daniela a Mirjam Landových bude mít pod názvem Touha po prázdninách premiéru v Divadle Kalich. Nový projekt, vycházející volně z filmové předlohy, slibuje nejen více hudby, ale díky angažování špičkového divadelního choreografa Pavla Strouhala /Cats, Jack Rozparovač, Chicago v Plzni, projekt Wings…/ také propracovaná taneční čísla. Chybět samozřejmě nemůže ani ústřední radiohit. V hereckém obsazení dominují Lucie Vondráčková a Jiří Korn, režíruje opět Mirjam Landa, hrát se bude na scéně Davida Baziky a v kostýmech Marie Markové. Premiéra se uskuteční 15.září, jen pár dní před prvním uvedením Carmen v HDK. Zdá se, že nás čeká „horký muzikálový podzim“…

  • Marguerite bude i na CD

    Dobrá zpráva přichází pro milovníky francouzských muzikálů – 23.července vyjde na CD výběr písní z nového muzikálu Marguerite, pod nímž jsou podepsáni i tvůrci slavných Bídníků. Vznik muzikálu opět ukazuje, jak jsou náměty „nedostatkovým zbožím“ – Marguerite totiž vychází /pokolikáté už…/ z Dumasova románu Dáma s kaméliemi o Marii Duplessis, slavné kurtizáně a francouzském idolu 40.let 19.století. Libretisté Alain Boublil, C.M. Schönberg a Jonathan Kent přesadili známý příběh do Paříže v době okupace roku 1942. Hudbu složil populární Michel Legrand. Nahrávka je mezi muzikálovými nadšenci netrpělivě očekávaná už od chvíle, kdy se nové dílo objevilo na West Endu – od 7.května letošního roku se Marguerite s úspěchem hraje v překladu Herberta Kretzmera /rovněž autora anglické verze Lés Mesérables/ v londýnském Theatre Royal Haymarket. Titulní roli nastudovala Ruthie Henshall, která už vystupovala v Miss Saigon a také zazářila v obou hlavních rolích Roxie a Velmy v muzikálu Chicago. V úloze jejího milence Armanda vystupuje Julian Ovenden, jeho otce Otta hraje Alexander Hanson. Nahrávka tohoto londýnského provedení je „skorokompletní verzí“, neboť bude obsahovat 25 písní. CD už nabízí například SOUNDOFMUSIC-SHOP za 21.95Eur.
    Připomeňme, že žádné hudební zpracování Dámy s kaméliemi zatím nepředčilo mistrovskou operu G.Verdiho La Taviata, jíž její tvůrce doslova šokoval měšťanskou společnost, která tehdy na současný námět reagovala podrážděně a jedna z nejhranějších oper vůbec tak při své premiéře v roce 1853 zcela propadla. Doufejme, že nový muzikál renomovaných tvůrců se opernímu zpracování svojí kvalitou alespoň přiblíží.

  • MdB v létě nezahálí…

    Přestože ve většině českých divadel právě začaly divadelní prázdniny, pro celou řadu členů souboru Městského divadla v Brně nebudou jen dobou odpočinku. Hned na začátku července se na kultovní rockovou operu Jesus Christ Superstar mohou těšit diváci v Bratislavě, kde hostuje MdB na Nové scéně od 1. do 4. července.
    Náročný program čeká divadelníky během prázdnin také ve vzdálenější cizině. V průběhu července a srpna zavítají Brňané s mezinárodním nastudováním Cabaretu do Wiltzu, Bolzana a Xantenu. Dalším jejich cílem bude Španělsko, kde v režii Petra Gazdíka zazní zcela nový koncertní program The Stars of Musical, ve kterém diváci uslyší zejména melodie z muzikálů Jesus Christ Superstar, Cabaret a Chicago. Máte-li tedy cestu do Madridu, Valencie, Andaluzie, Galicie nebo Taragony, můžete herce z MdB klidně potkat.
    Ilustrační foto: Jef Kratochvil /Jesus Christ Superstar/

  • Sezóna 2007/08 v DJKT Plzeň

    Letošní sezóna souboru muzikálu a operety Divadla J.K.Tyla v Plzni byla výhradně muzikálová. Stalo se tak zřejmě proto, že v té předchozí byla nevídaná pozornost věnována naopak klasické operetě /soubor nastudoval a uvedl Piráty z Penzance, Rose Marii, Orfea v podsvětí a rodinný písničkál Kniha džungle/. Letos však bylo všechno jinak, takže pojďme si jednotlivé inscenace zrekapitulovat.

    První premiérou právě končící divadelní sezóny se stal už 29.září 2007 Limonádový Joe. Před jeho uvedením jsem se zamýšlel nad otázkou, proč se má na repertoár vrátit právě tato bláznivá „kovbojka“, když byla naposled uvedena v roce 1990 a navíc stejný titul milovník Kolaloky může vidět v pražském Karlíně. DJKT však přizvalo ke spolupráci své kolegy z divadla Alfa, konkrétně režiséra Tomáše Dvořáka, dramaturga Pavla Vašíčka a celou řadu jejich spolupracovníků. Vzniklo nové, v mnohém překvapující představení, které však nezklame ani publikum obdivující legendární film. Tvůrci inscenace mírně upravili scénosled a oživili představení o loutkoherecké vstupy. Když se objevily první zprávy, že v titulní roli bude vystupovat bez alternace Petr Vondráček, okamžitě se vyrojily spekulace – není to jen samoúčelná sázka na populární jméno televizní hvězdy? Obavy brzy vzaly za své – Petr Vondráček je nejen skvělý pianista, brilantní moderátor, ale také velmi dobrý herec a zpěvák. Srdce diváků si získal téměř okamžitě a Limonádový Joe si obchodně vede snad až překvapivě skvěle. Z dalších představitelů větších rolí stojí za povšimnutí zejména výkony Bronislava Kotiše /Horác – Hogofogo/ a Stanislavy Fořtové /Tornádo Lou/. Joe úspěšně reprezentoval DJKT i na přehlídce hudebních divadel Dokořán 2008 v Brně.

    Chicago – slavný americký, lehce provokativní muzikál z vězeňského a soudního prostředí, se stal hlavním šlágrem sezóny hned od své premiéry 1.prosince 2007. Příběh o násilí, vraždě a korupci na pozadí kabaretního zákulisí ukazuje, jak lze šikovnou manipulací z vražedkyň udělat hvězdy showbyznysu. Šéfovi souboru a zároveň režisérovi inscenace Romanu Meluzínovi na prvním uvedení Chicaga v Plzni velmi záleželo a snažil se proto obsadit hlavní role skutečnými hvězdami. Přestože nakonec nevyšlo hostování Lucie Vondráčkové ani Romana Vojtka, vzniklo představení v kontextu oblastních divadel zcela mimořádné úrovně. Triumfem se stala promyšlená režie, velmi precizní a náročná choreografie Pavla Strouhala, výborné hudební nastudování /Martin Kumžák a Pavel Kantořík/ a zejména pak mimořádně zdařilé obsazení tří stěžejních rolí – advokát Billy Flynn je jednoznačně jednou z nejlepších kreací Bronislava Kotiše a výhrou je rovněž obsazení Michaely Badinkové do úlohy Roxie Hart. Nejvíce však skvělým herectvím a nebývalými pohybovými dispozicemi překvapila publikum naprosto strhující Zuzana Krištofová – Kolářová, která už sice v Plzni ztvárnila několik ne nevýznamných rolí, jež ji ale poskytly daleko menší prostor, než postava vražedkyně Velmy Kellyové. S odstupem několika měsíců do rozběhnutého „chicagského expresu“ vstoupila úspěšně i domácí představitelka Roxie Gabriela Miková. Chicago je hit, na který bude ještě v příští sezóně dlouho vyprodáno. Byť k jeho popularitě jistě přispěl i známý film, kvality plzeňského nastudování si úspěch zaslouží.

    Jako třetí uvedl opět Roman Meluzín 1.března 2008 na scénu v české premiéře americký klasický muzikál Rodgerse a Hammersteina Carousel z roku 1945. Libreto přebásnil jeden z nejvýznamnějších českých muzikálových specialistů Michael Prostějovský. Osobně jsem se na Carousel těšil z letošní nabídky nejvíc, už z důvodu, že se titul u nás překvapivě nikdy nehrál a nelze ho tudíž vidět v žádném jiném divadle. Poněkud spletitý a zčásti tragický příběh o lásce kolotočáře Billyho Bigela a Julie Jordánové vznikl ještě pod vlivem klasické operety a nabízí nejen nádherné melodie, které v plzeňském případě skvěle interpretuje velmi početný orchestr řízený strhujícím způsobem Jiřím Petrdlíkem, ale také nebývale rozsáhlé ansámblové a baletní scény /choreografie Jiří Pokorný/. V hlavních rolích se vždy střídá hostující umělec s domácím – zmíněného Billyho Bigela alternuje Roman Říčař s Radkem Štědronským – Shejbalem, Julii Anna Klamo s Michaelou Rybickou a její přítelkyni Carrie Zuzana Krištofová – Kolářová s Gabrielou Mikovou. Opět jsme svědky mnoha výborných pěveckých i hereckých výkonů. Přesto obchodně nemůže titul dvěma předchozím konkurovat, což přičítám tomu, že je u nás neznámý a také poněkud nejednoznačnému závěru a poselství, jemuž ne každý divák rozumí – vychází však nejen z originálu, ale i z literární předlohy, kterou je hra Ference Molnára Liliom. Návštěvu Carouselu ale doporučuji všem muzikálovým nadšencům, neboť jednak jej zřejmě u nás hned tak nikde neuvidí a také poslech líbivých melodií včetně neoficiální fotbalové hymny You’ll never walk alone rozhodně stojí za to.

    Příběh Nikoly Šuhaje loupežníka pod názvem Koločava z pera libretisty Stanislava Moši a hudebního skladatele Petra Ulrycha náš výčet letošních premiér uzavírá. Poprvé jej uvedl soubor muzikálu a operety na scéně Komorního divadla 17.května tohoto roku. Dramaturgicky ve mně Koločava budila největší rozpaky – zbojnická tématika v Plzni nikdy moc „nefrčela“ a rovněž vztah Západočechů k folklóru je chladnější, než je tomu na Moravě. Inscenátoři však nekopírovali představení, které sklízí dlouhodobě úspěch v Městském divadle v Brně. Režisér Petr Novotný vtiskl nastudování daleko komornější ráz a vytvořil velmi poutavou a divadelně úspornou inscenaci, která doslova fascinuje svojí čistotou a hloubkou. Sólisty tentokrát doprovází malá kapela, kterou vede první houslistka /hudební nastudování je opět dílem Jiřího Petrdlíka/, Zuzana Krištofová-Kolářová je tentokrát podepsána pod choreografií. Ve výborné kondici se divákům představuje nejen Stanislava Fořtová v parádní roli Hany Ulrychové /Zpěvačka/, ale také oba Šuhajové Petr Kukla a Jan Kaštovský či hostující představitelky Eržiky Martina Placrová a Lucie Chlumská. Opět představení, které byste rozhodně měli vidět, byť žánrově zcela odlišné od všech předešlých.

    Přestože žádná nová opereta v právě končící sezóně v Plzni nezazněla, měla „plzeňská opereta“ opravdu dobrý rok. Nabídla kvalitu, jež mnohdy převýšila honosnější a dražší pražské produkce. Dodejme jen, že muzikálovou nabídku ještě rozšířil baletní soubor o velmi působivý taneční hororový muzikál Čachtická paní, který pro Plzeň napsal Libor Vaculík, Pavel Kopta a Petr Malásek. Příští rok by měla být nabídka žánrově vyváženější, když budeme mít možnost vidět známý muzikál Řek Zorba, lidovou operetku Uličnice, hudební komedii Hledá se muž Zn.: Bohatý a klasickou výpravnou operetu Vévodkyně z Chicaga.

    Foto: Ilustrační foto Pavel Křivánek /Chicago/

  • Ostravský Gasparone v MdB

    Od 10.května tohoto roku uvádí Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě méně hranou klasickou operetu Carla Millöckera GASPARONE. Soubor, mnohými považovaný právě v oblasti operety za českou jedničku, tedy přivezl svého „záhadného loupežníka“ na festival Dokořán do Brna jako dosud nevychladlou novinku. V rámci přehlídky hudebních divadel reprezentoval Gasparone operetní žánr na jevišti Hudební scény ve středu 18.června v 16 hodin odpoledne.
    Millöcker napsal Gasparona /premiéra 26.ledna 1884 v Theater An der Wien/ v období mezi svými nejúspěšnějšími díly – Žebravým studentem /1882/ a Víceadmirálem /1886/. Přestože opereta z prostředí horké Sicílie úspěch dvou zmíněných nepředčila, udržela se na repertoáru divadel dodnes. I když se u nás nehraje často, není pravdou, že by byla zcela neznámou – např. v 80.letech ji uváděl operetní soubor DJKT v Plzni. V upoutávce se můžeme dočíst, že jedním z důvodů je značná interpretační náročnost – pravda, mnohé árie i sbory si nezadají s operními a vyžadují klasicky školené hlasy, ovšem Straussův Netopýr, Cikánský baron nebo většina Lehárových operet je na tom přinejmenším obdobně.
    Ostraváci předvedli klasickou operetu se všemi jejími atributy – velkorysou výpravou v dobovém duchu, precizními pěveckými výkony a mírnou hereckou kýčovitostí… Hostující režisérka Jana Andělová – Pletichová se svého úkolu zhostila velmi konzervativně. Ostatně, proč ne – v našich divadelních vodách se jistě odehrálo více nepovedených pokusů reformovat klasickou operetu, než těch zdařilých. Proto je možná lépe, uvědomit si, jakou diváckou skupinu tento žánr oslovuje a „neznásilňovat“ ji zbytečnou aktualizací. Téměř tříhodinové představení /s přestávkami po prvním i druhém dějství/ na vlnách sladkých melodií uplynulo příjemně bez výrazněji hluchých míst, takže snad jediná výtka může směřovat k občasnému přehrávání některých protagonistů. Očekávané hudební kvality soubor NDM jednoznačně potvrdil – výborný výkon orchestru, sboru i většiny hlavních aktérů prokázal, že ostravská opereta skutečně patří k české špičce. A to přesto, že v prostorách moderní Hudební scény, která není absolutně stavěná pro produkce bez ozvučení /domácí soubor zde Orfea i Mamzelle Nitouche aparaturou zesiluje/, nemůže být o jakékoli akustice vůbec řeč. S tímto faktem musela produkce navyklá na kamenné divadlo, a zejména zkušený dirigent Karel Mládek, svádět urputný boj a celé představení znělo /zdůrazňuji, že nikoli vinou interpretů/ poněkud tlumeně. Snad jediným, kdo dokázal bez problémů ukřičet „sametový interiér“, byl famózně zpívající Václav Morys v úloze hostinského Benozza. Po dlouhé době jsem slyšel v operetě tak výrazně a přitom lehce odzpívaný nelehký tenorový part a Morysovi mohou u nás konkurovat jen umělci, kteří se věnují i opeře – např. Jan Ježek, Aleš Briscein nebo Tomáš Černý. Velmi dobře vyzněly i pasáže ovdovělé hraběnky Carlotty v podání Anny Martuškové, Miroslava Urbánka coby podesty Nasoniho i Martiny Šnytové v roli Sory. Celkem spolehlivě odehrál a odzpíval další exponovanou úlohu hraběte Erminia hostující Petr Horák. V epizodních rolích zazářil Marcel Školout, režií stylizovaný do manekýnského Sindulfa a také výborný Petr Miller, celkem vtipně obsazený do ženské role guvernantky Zenobie, kterou alternuje s bývalou významnou herečkou Bertou Sípavou.
    Festival Dokořán pro hudební divadlo nabídl v souhrnu sedmnácti představení pouze dvě klasické operety – zmíněného Gasparona a populární Nitušku v podání domácího MdB. Obě inscenace ukázaly dvě odlišné cesty, kterými se opereta může vydat. Nadšených diváků má stále dost a tak nezbývá než doufat, že nejen v Brně bude v budoucnu častějším hostem. Solidně zaplněné hlediště v netradičním čase horkého letního odpoledne dokazuje, že opereta není žánrem na vymření.
    Foto: autor

  • Ježíš opět dobyl Prahu

    Zdá se, že dnes už kultovní „webberovka“ Jesus Christ Superstar je u nás vůbec nejúspěšnějším muzikálem. Před deseti lety producenti doufali v zázrak – vydržet alespoň 200 představení… Nakonec jich bylo téměř třináct set a inscenaci vidělo přes 850 tisíc diváků. Velký úspěch doma i v zahraničí později se stejným kusem slavilo v Městské divadlo Brno. A pomyslný „ježíšovský souboj“ svede Praha s Brnem i nyní, tentokrát v koncertních verzích.
    První z nich připravil známý hudebník Ota Balage na scéně Hudebního divadla v Karlíně k desetiletému výročí derniéry původní slavné inscenace. Netradiční cyklus šesti červnových koncertů s původními protagonisty Kamilem Střihavkou, Danem Bártou, Bárou Basikovou, Bohoušem Josefem či Alešem Brichtou zaznamenal takový divácký ohlas, že producenti přidali v listopadu další tři mimořádné termíny.
    Od samého začátku se hovořilo o vylepšené koncertní verzi, která nabídne nejen řadu hostů a alternativní skladby v angličtině, ale díky pozvání tanečních formací Wings a Dance 2×s i jakousi „poloscénickou“ podívanou. Jen málokdo ale čekal, že se koncert stane muzikálovou událostí letošní sezóny. Největší zásluhu na tom má bezesporu dirigent Ota Balage. Jeho živý orchestr hraje tentokrát přímo na jevišti a možná ještě lépe, než při seriálové produkci před deseti lety. A také hlavní protagonisté se vrátili v oslnivé formě. Při sólech Ježíše, Máří Magdaleny i Jidáše diváci pociťovali lehké mrazení, neméně výborní ale byli i ostatní– Bohouš Josef, Aleš Brichta, Jiří Schoenbauer a celé řada dalších. Do celkově konsistentní koncepce překvapivě dobře zapadly i anglické proklady a nejrůznější úpravy známých písní v podání exkluzivních hostů – Terezy Černochové, Dashy i 4tetu, který zazpíval „po svém“ pojatou směs největších hitů. Lhostejno, zda zpěváci zvolili tradiční muzikálovou, swingovou nebo čistě vokální úpravu, vše do sebe úžasně pasovalo. A především – nebyl to jen vzpomínkový večer pro kultovně naladěné diváky, ale skutečný hudební svátek, neboť Ota Balage dokázal, že v i českých vodách se dá udělat kvalitní představení bez falešných tónů a se skvěle šlapající kapelou.
    19.června zazní Ježíš i v Brně, poprvé v rámci festivalu hudebních divadel Dokořán. Celoanglickou verzi připravuje dirigent Igor Vavrda a režisér Petr Gazdík. Brňáci mohou zvednout hozenou rukavici, ale laťka leží opravdu velmi vysoko.

Pro plnou funkci webu musíte souhlasit s využítím cookies. Více informací

Jako většina internetových stránek i tyto stránky používají cookies. Na základě anonymních dat sledujeme například celkový počet návštěvníků. Pokud nechcete cookies používat nebo pokud chcete, aby internetový prohlížeč použití cookies oznámil, musíte ve svém internetovém prohlížeči vybrat příslušnou volbu. Zablokujete-li všechna cookies, nebudete moci využít některé funkce těchto stránek.

Zavřít