
Ve věku 77 let zemřel populární zpěvák, muzikálový herec, hráč na kanadskou pilu a břitký komentátor Petr Dopita. Proslul jako Dracula, hrál v muzikálech Jekyll & Hyde, Johanka z Arku, Tajemství, Robin Hood, ale také v mnoha operách a operetách.
Když jsem jel na své druhé představení Draculy v roce 1996, všichni jsme samozřejmě očekávali v hlavních rolích Lucii Bílou, Jiřího Korna a Daniela Hůlku (kterého mimochodem považuji za nejlepšího Draculu dodnes). Na fermanu byl ale pro mne v té době neznámý pěvec Jihočeského divadla Petr Dopita. A byl fenomenální. Uhrančivý. Démonický. Stal se nečekanou hvězdou večera. Jeho včerejší skon oznámily Dopitovy dcery Anna a Agáta, a také producent Tomáš Ságl. Ještě před několika dny byl Petr přitom aktivní na sociálních sítích. Příčinu úmrtí agentury zatím neoznámily.
Olomoucký rodák svou uměleckou kariéru zahájil s Orchestrem Gustava Broma. Působil v zábavních klubech v Polsku i Německu a v roce 1993 se stal členem ansámblu Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Jako sólista zdejší opery účinkoval v Její pastorkyni, Čertovi a Káče či Hubičce, hrál i v činohře a vystupoval na krumlovském Otáčivém hledišti. Proslavil se v roce 1996, kdy začal alternovat Daniela Hůlku v hlavní roli slavného muzikálu Dracula. Později zpíval i v Landově Tajemství, dlouhé roky působil v Divadle Kalich v Johance z Arku. Zahrál si také v Robinu Hoodovi, Marii Antoinettě, Času růží, projektech pražské RockOpery či třeba v ostravské verzi rockové opery Jesus Christ Superstar.
Známý byl i díky hře na velmi netradiční nástroj. S kanadskou pilou vystoupil snad ve všech předních televizních zábavních pořadech, doprovázel s ní i hudební projekty Lucie Bílé či Monkey Business. Spolupracoval například se symfonickým orchestrem BERG, SOČR, Západočeskou filharmonií, Českým národním symfonickým orchestrem, Pražským symfonickým orchestrem či Českou filharmonií.
V poslední době si Petr Dopita získal přízeň mnoha lidí také díky svým břitkým komentářům na sociálních sítích. Byl mírotvorcem, vlastencem, nekompromisním kritikem, ale vždy skvělým přítelem a dobrým člověkem. K divadelnímu umění přivedl řadu dalších lidí současné generace. V našich srdcích zůstane navždy zapsán opravdu výrazným písmem.