Zemřel operetní herec, zpěvák a vynikající překladatel Rudolf Pellar
zář 7, 12:43
Se zvláštní nostalgií sledujeme, jak z pozemského světa odcházejí bardi českého poválečného hudebního divadla. Smutná zpráva nás zasáhla i tuto sobotu – ve věku požehnaných 87 let zemřel zpěvák, operetní herec a významný překladatel Rudolf Pellar.
Rudolf Pellar je rodákem z Púchova, ale jeho mládí je spojeno především s Brnem, kde postupně vystudoval gymnázium a herectví na konzervatoři. Svá první angažmá strávil v Horáckém divadle v Jihlavě a ve Slezském divadle v Opavě. Následně se přestěhoval do Prahy a působil nejprve v Divadle S.K. Neumanna a v letech 1954 – 1960 v Hudebním divadle Karlín. Zde hrál v mnoha operetách a muzikálech. Jeho hlas zní i z dosud jediné nahrávky tehdy velmi populárního muzikálu Když je v Římě neděle, který byl evropskou odpovědí na americkou muzikálovou vlnu a Pellar v jeho nastudování z roku 1958 hrál a zpíval hlavní roli profesora Tuzziho. Svůj znělý baryton pak uplatňoval i v Městských divadlech pražských, kde působil od roku 1969 až do roku 1991. Zároveň natočil desítky písní s různými populárními orchestry (Gustava Broma, Karla Vlacha, Karla Krautgartnera, TOČRem…) pro hudební vydavatelství Supraphon. Kromě své herecké profese a šansonového zpěvu se také dobře uplatňoval jakožto vysoce kultivovaný konferenciér, speaker a recitátor. Vedle běžných titulů z muzikálového či populárního repertoáru zpíval velmi často i americké a francouzské lidové písně. Odtud byl již jen krok k šansonům, které se staly jeho celoživotní láskou. Od roku 1969 se podílel na šansonových večerech v Umělecké besedě a v pražském Divadle hudby, kde zpíval písně z repertoáru populárních světových šansoniérů (např. J.Brela, G.Brassens nebo G.Bécauda), ale i melodie Karla Hašlera, kuplety z kabaretu Červená sedma či písničky Osvobozeného divadla. Na přelomu 60. a 70. let moderoval spolu s Pavlínou Filipovskou televizní magazín Rodinná pošta. Od počátku 50. let účinkoval také ve filmu, hrál například ve snímcích Zaostřit, prosím! (1956), Opera ve vinici (1981) a Helimadoe (1993).
V době, kdy nemohl veřejně vystupovat, uplatnil svojí další profesi. Byl znamenitým překladatelem a se svojí manželkou Lubou vtiskl českou podobu mnoha anglickým, americkým i německým hrám. Nejčastěji překládal díla Ernesta Hemingwaye, Arthura Millera, Tennessee Williamse a Edwarda Albeeho. Za tuto činnost obdržel několik prestižních cen, včetně Státní ceny za celoživotní překladatelské dílo. Z muzikálového repertoáru přeložil několik písní ze Šumaře na střeše a z Gershwinovy moderní opery Porgy a Bess. Ještě předloni vystoupil na Open Air Music Festivalu Trutnov a jeho letité šansony zaujaly i mladé rockové publikum. “Nikdy v životě jsem se nenudil a nenudím se ani teď. I kdybych už na to možná měl právo, nechystám se k tomu,” řekl tehdy ČTK. V minulém roce pak vydal vzpomínkovou knížku nazvanou „Nejdřív se musíte narodit…“.
Ilustrační foto: Archiv Českého rozhlasu
napsal: Vítězslav Sladký
Klíčová slova k článku: muzikál, my fair lady, opera, opereta
Komentáře jsou uzavřeny
Související články:
Předchozí článek
Následující článek
Sdílet na Facebooku
