Robin Hood: Rozhovor s Janem Křížem a Martinou Bártovou - 1. část
čec 9, 10:10
V neděli 23. května po 22. hodině bylo rozhodnuto – hlavní role v novém muzikálu Ondřeje Soukupa a Gábiny Osvaldové Robin Hood si v televizním castingu Cesta ke slávě vybojovali Jan Kříž a Martina Bártová. V současné době už začaly zkoušky v Divadle Kalich a slavnostní premiéry jsou naplánovány na samý začátek září. Zatímco Honza Kříž je jednou z nejvýraznějších osobností nastupující muzikálové generace a hraje nebo hrál v mnoha významných produkcích v Plzni, Praze, Liberci či v Ústí nad Labem, o Martině Bártové toho muzikálové publikum zatím moc neví. Přizvali jsme proto oba mladé umělce k našemu redakčnímu mikrofonu, abychom si jejich cestu ke slávě řádně zmapovali.
Jan Kříž se narodil v Liberci, ale vyrůstal v Českých Budějovicích, ve známé divadelní rodině. Na střední škole vystudoval poněkud netradiční obor, tvorbu hraček a dekorativních předmětů, pak nastoupil na scénografii na brněnské JAMU a ve stejném oboru pokračoval po dvou letech na DAMU v Praze. Několik let se věnoval závodně latinsko−americkým tancům a později street dance. Je autorem řady scénografií pro divadla v Plzni, Praze, Liberci, Ústí nad Labem či Opavě. Jako muzikálový herec dostal první příležitost v plzeňské inscenaci Knihy džungle, následovala Koločava, Řek Zorba a nejnověji Spamalot. Zpočátku bral zpívání jen jako koníčka, ale dnes účinkuje v celé plejádě dalších muzikálových produkcí, jako je Johanka z Arku, Touha, Jack Rozparovač nebo Sugar.
„Já jsem hlavně chtěl znovu pracovat v Divadle Kalich s Ondřejem Soukupem a Gábinou Osvaldovou, protože spolupráce na Johance byla mimořádně příjemná. Nebyla jiná cesta, jak se do Robina Hooda dostat, než přes televizní konkurz. A nebudu lhát, byl v tom i ten rozměr, že pro mojí práci je důležité, když se člověk občas objeví v televizi. Je to dobrá reklama.“
Už jste zažil jedno podobné televizní šílenství, a to soutěž Česko hledá Superstar. Od té doby se ale mnohé změnilo…„V divadle jsem vyrůstal a vždycky mě přitahovalo. Sice jsem dal v jednu chvíli přednost výtvarnému umění, ale od dob scénických čtení na JAMU mne to začalo táhnout zpátky na jeviště. Pak přišla Superstar, která mě trochu odblokovala, protože před ní jsem neuvažoval, že bych profesionálně zpíval. Poprvé jsem vstoupil na jeviště v Plzni, kde jsem v Knize džungle nejdřív získal roli v company a až během zkoušek mi režisér Radek Balaš nabídl v alternaci s Vlastou Korcem ještě úlohu Hanumana. Ve stejné době jsem uspěl i v předzpívání do West Side Story v Ústí nad Labem. Pak už následovaly další nabídky a celé se to začalo rozjíždět… Ale abych se vrátil k Cestě ke slávě – naštěstí se jednalo o muzikálový casting, kde řada soutěžících měla určité závazky, kromě mne například Laco Hudec, Peter Veslár, Petr Novotný a další, takže produkce k tomu přihlížela. Samozřejmě jsme museli splnit harmonogram zkoušek, tak jak byl určený, ale nemuseli jsme spolu trávit čtyřiadvacet hodin jako v případě Superstar, kde jsme byli zavření v hotelu a nebyla šance dělat k tomu něco dalšího.“
Až do velkého finále jste prošel jako jeden z favoritů castingu. Přesto – byly to v závěru velké nervy?„Přestože jsem se snažil držet emoce na uzdě a soustředit se na práci, například před Petrou Janů, se kterou jsme zpívali duet z Fantoma Opery, jsem cítil velký respekt a samotného mě překvapilo, jak jsem nervózní.“
„V prvním momentu jsem pocítil hlavně obrovskou úlevu. Teď se těším především na zkoušení. Premiéru máme už 1. září. Robina alternuji s Vaškem Noidem Bártou a Jánem Jackuliakem a mými jevištními partnerkami budou tři Mariany – Lucia Šoralová, Nela Pocisková a televizní spolubojovnice Martina Bártová.“
Zkoušel už jste někdy s režisérem a choreografem Jánem Ďurovčíkem?„Zatím ne. Samozřejmě jsem z muzikálové branže věděl, že existuje, věděl jsem nejen o jeho práci na Slovensku, ale také v Liberci, kde režíroval dva muzikály, které jsou tam nesmírně populární. Jeho tamní Donaha! je snad hodnoceno jako vůbec nejlepší česká verze. Ze všeho, co jsem zatím slyšel, jsem si vydedukoval, že Ján Ďurovčík bude náročný režisér, ale že práce s ním bude dávat smysl. Působí na mě jako velmi zajímavá divadelní osobnost s vyhraněným názorem, takže se na spolupráci s ním velmi těším.“
Kdysi jste tvrdil, že zpívání je pro vás koníčkem a živíte se jako scénograf. Pořád to ještě platí? Mám pocit, že váš pracovní den musí mít nejméně osmadvacet hodin…„Teď bych řekl, že už se to začíná pomalinku otáčet. Trochu bilancuji a rozhoduji se, co dál, ale v podstatě v současné době už směřuji svou kariéru dominantně na muzikálové herectví, protože cítím svojí šanci se prosadit. Ve scénografii je daleko větší konkurence. Nevím, jestli mám nějakou archetypovou výhodu, ale herecké práce mám momentálně dost, což mne samozřejmě těší. Výtvarničinu nechci opustit, takže na podzim budu navrhovat scénu k opeře Leoše Janáčka Šárka a kostýmy k Pucciniho Bohémě, ale zjistil jsem, že obě věci naplno dělat nejdou. Když jsem dělal naposledy Je třeba zabít Davida, byl ten tlak na mě už neúnosný. Radek Balaš je, co se týče výpravy, velmi náročným režisérem, proti tomu jsem zkoušel dvě inscenace, Jacka Rozparovače a plzeňský Spamalot, do toho běžela Cesta ke slávě, zkrátka už toho bylo moc a sám jsem cítil, že takové tempo bych dlouho nevydržel.“
„Zpočátku to bylo velmi zvláštní a dlouze jsem zvažoval, jestli obě ty nabídky, tedy návrh koncepce výtvarného řešení scény a zároveň dvojroli Joea – Josefíny, přijmu. Naplánoval jsem si to tak, že se budu nejprve inscenaci věnovat naplno jako výtvarník a teprve, až tuto práci dokončím, jako herec. Ten odstup se mi podařilo dodržet a dnes, když vylezu na jeviště, už si ani neuvědomuji, že jsem dekoraci navrhoval já.“
Právě začala dvouměsíční intenzivní příprava Robina Hooda. Určitě už jste si přečetl libreto a vyslechl alespoň pár písniček. Jaký je váš první dojem?Kdybych od počátku nebyl přesvědčený, že Robin Hood bude dobrým muzikálem, nebyl bych celou tu, jak vy říkáte, „šílenou show“ absolvoval. Johanku mám hrozně rád a jsem přesvědčený, že i Robin se Ondřejovi a Gábině povede neméně.“
Děkuji za rozhovor.DRUHOU ČÁST NAŠEHO ROZHOVORU, TENTOKRÁT S MARTINOU BÁRTOVOU, NALEZNETE V NAŠEM MAGAZÍNU VE ČTVRTEK 15. ČERVENCE.
Foto:
1) Josef Hrubý: Mariana a Robin – Martina Bártová spolu s Janem Křížem
2) Divadlo F.X. Šaldy liberec: Scéna z muzikálu Sugar
3) Pavel Křivánek: Jan Kříž a Jan Kaštovský v Knize džugle (DJKT Plzeň)
4) Marta Kolafová: Panna orleánská P.I.Čajkovského na scéně podle návrhu Jana Kříže (DJKT Plzeň)
napsal: Vítězslav Sladký
Klíčová slova k článku: cesta ke slávě, divadlo kalich, jan kříž, robin hood
Komentáře jsou uzavřeny
Související články:
Předchozí článek
Následující článek
Sdílet na Facebooku
