Musical-opereta muzikál opereta

PRODUCENTI: Muzikál s parodií

2014-07-03

Když Mel Brooks, šikovný divadelní podnikatel, producent, textař i skladatel, uvedl v roce 2001 v divadle St. James novou hudební show The Producers, patrně netušil, jak ideálně se trefil do tehdejšího amerického vkusu. Diváci i kritici, zmožení supervážnými kusy, znovu objevili kouzlo zábavy a muzikál získal nejvyšší počet cen Tony (dvanáct) za celou historii jejich udílení od roku 1947. První březnovou sobotu se slavného titulu o dvou prohnaných lumpech, kteří chtějí podvodem vydělat na záměrně největším propadáku všech dob s názvem „Hitler je úsvit,“ dočkali i plzeňští diváci. Premiéra se uskutečnila ve Velkém divadle v nastudování souboru muzikálu a operety DJKT Plzeň.

HUDEBNÍ PEL-MEL FUNGUJE
Stejně jako v Hudebním divadle Karlín (2006) se Producenti v Plzni hrají v překladu Adama Nováka. Ten má za sebou i povedenější práce (např. Miluju tě, ale… nebo Spamalot), jeho Producenti hovoří hodně jednoduchým jazykem a texty písní bohužel postrádají výraznější básnickou invenci. Hudební čísla ponejvíc parodují největší americké muzikály 50. a 60. let, svojí karikaturou pompéznosti mnohdy připomínají i estrády typu Ein Kessel Buntes. Dílo nemá ústřední hit, přesto hudební pel-mel znamenitě funguje.

PARODIE BROADWAYE I ZESMĚŠNĚNÍ NÁCKŮ
Režisér Roman Meluzín vystavěl Producenty podobně jako jeho předchůdci na Broadwayi, v Londýně nebo ve Vídni. Tedy jako autentickou, ironizující a zdánlivě prvoplánovou třpytivou show, postavenou ovšem na vysoce profesionálních hereckých a tanečních výkonech. Představení má spád a působí lehce, snad jen scény od soudu a z vězení by snesly menší zkratku. Parodie broadwayských poměrů je dokonalá, stejně jako zesměšnění nacistické pseudofilozofie, které i dnes může část diváků vnímat kontroverzně. Snad publikum přijme zkarikované postavy zupáckého nácka Liebkinda i samotného „vůdce,“ zpodobněného homosexuálním režisérem, či hopsající dav zpívající ústřední píseň „Hitler je úsvit všech Árijců“ jako bohapustou legraci, která má rozesmát, nikoli vyvolat mrazení v zádech (mimochodem, muzikál měl obrovský úspěch v Izraeli…).

PRODUCENTI VYŽADUJÍ SKVĚLÉ HERCE PRO ROLE MAXE A LEA
Každý soubor, který o Producentech uvažuje, musí mít dva skvělé herce pro titulní postavy zmíněných producentů. V Plzni protřelého Maxe Bialystocka velmi dobře vystihl Jiří Untermüller, jehož Max hodně připomíná Lawrence z Prodavačů snů. Nevadilo, že některé scény (The King of Broadway, Betrayed) neuzpíval tak průrazně jako Cornelius Obonya z vídeňské inscenace, když situace zkušeně uhrál, mnohdy mu pomohl i citlivě doprovázející orchestr vedený Jiřím Petrdlíkem. Figuru nesmělého a zakomplexovaného Lea Blooma ztvárňuje naprosto neodolatelně Jan Kříž. Jeho naivita je uvěřitelná, nikoli přehnaná, záchvaty hysterie hraje k popukání, tanečně i pěvecky je bezchybný. Plzeňští Leo i Max zkrátka mají charisma, jež je má zároveň charakterově odlišit od ostatních postav, povětšinou karikatur. V sexappealem nabitou Švédku Ullu se proměnila suverénní Veronika Veselá, perfektně své komediální výstupy vygradoval Jan Kaštovský coby šílený Hitlerův obdivovatel Franz Liebkind. Absolutorium zaslouží Aleš Kohout, který zaskočil za zraněného Bronislava Kotiše a během dvou dnů (!) secvičil a fantasticky zahrál nemalou úlohu čtyřprocentního sebestředného režiséra Rogera DeBries. Ve dvojici s ním se neztratil ani druhý z „gayů“ Martin Hubeňák (Carmen Ghia), v tenorovém sólu pak vynikl Roman Krebs. Zpívá a tančí to celé company, jež zazářila nejen v proslavené scéně sexuchtivých stařenek s chodítky. A zdání velkoleposti podtrhuje scéna navržená Danielem Dvořákem, vtipné kostýmy Dany Haklové a efektní choreografie Zuzany Kolářové.

„Nádherně dementní! K popukání! Nelítostné, nestoudné, nemravné, ale oslňující!“ Tak Producenty hodnotila dobová newyorská kritika. Zda nelhala, se můžete nyní přesvědčit i v Plzni. Čekají vás dvě a půl hodiny peprné zábavy a smíchu.

PLZEŇSKÝ DENÍK ZE DNE 4. BŘEZNA 2014

Mel Brooks, Thomas Meehan: PRODUCENTI

Překlad a české texty písní: Adam Novák

Režie: Roman Meluzín
Dirigenti: Jiří Petrdlík a Dalibor Bárta
Choreografie: Zuzana Kolářová
Scéna: Daniel Dvořák
Kostýmy: Dana Haklová

V hlavních rolích:

Max Bialystock: Jiří Untermüller
Leo Bloom: Jan Kříž
Ulla: Veronika Veselá
Franz Liebkind: Jozef Hruškoci / Jan Kaštovský
Roger de Bris: Aleš Kohout / Bronislav Kotiš
Carmen Ghia: Martin Hubeňák / Aleš Kohout

Foto: Pavel Křivánek

napsal: Vítězslav Sladký

Klíčová slova k článku: , ,

Komentáře jsou uzavřeny


Související články:




Facebook Sdílet na Facebooku
Starší články