Němcová! Trochu nedokreslené obrazy...
kvě 13, 11:04
Divadlo Ta Fantastika si za svůj nový titul vybralo trochu překvapivě
muzikálové pásmo inspirované životem a dílem Boženy Němcové. Lídr
divadla, Lucie Bílá, už několikrát v minulosti prohlásila, že
právě osud jedné z nejvýznamnějších českých spisovatelek ji velmi
láká. Nyní pro svojí myšlenku získala Jiřího Pokorného, svého manžela
Václava Noida Bártu a v neposlední řadě produkci divadla.
Pokud Lucie Bílá stála za myšlenkou scénického ztvárnění
Němcové, duchovním otcem projektu se následně stal Jiří Pokorný.
Režisér, jenž je podepsán pod řadou vyjímečných inscenací, je zároveň
autorem scénáře, textů i scény. V oblasti hudebního divadla
dosud prosluly zejména jeho dvě režie v plzeňské opeře. Kontroverzní
Šárka sice málem způsobila diváckou revoltu, daleko hůře si však vedl
v případě Ostrčilových Kunálových očí, po nichž už další
nabídka ke spolupráci nepřišla. Ani v případě Němcové nelze na
jeho práci pohlížet lhostejně, byť zde byl, překvapivě více než
v kamenném divadle, svázán konvencí a nejspíš také hrozbou
případného komerčního neúspěchu. Opět, stejně jako v případě
zmíněných Kunálových očí, oddělil stylově první a druhé jednání.
Zatímco úvod představení je mrazivě temný, závěr přináší až
kýčovitou barevnost, prezentující se zelenou trávou, švarným myslivcem a
křepčící Babičkou, jakoby se zde Pokorný vysmíval dnes módním
muzikálovým produkcím.
Někteří diváci v půlce představení odešli, neboť silné
okamžiky často střídala šedivá nuda. Pokud režisér polevil v tempu,
nedokázal si vypomoci výtvarným nápadem ponuré scény, ani mimořádně
neinvenčním světelným designem. V tomto směru druhé jednání
celkově neuvěřitelně dlouhého třiapůlhodinového představení dopadlo
výrazně lépe.
Úvod inscenace patřil prologu se smrtí hlavní protagonistky, která se
následně pomocí pohádkové nitě dostává zpět na začátek příběhu.
Podobně řeší obvykle začátky svých produkcí například proslulý
Michael Kunze, nápad s posmrtným návratem realizoval Rodgers
s Hammersteinem v Carouselu už koncem 40.let minulého století.
Podobně jako ve zmíněných operách, nejsilněji nakonec působí Pokorného
scény v demonstraci útlaku a jisté formy totality. Některé scény,
jako „hamletovská“ procházka s lebkou nebo bloumání již
zemřelého mrtvolně bledého Hynka po jevišti, vyzněly až groteskně. Hudba
Václava Noida Bárty sází zejména na pěvecké kvality představitelů
hlavních rolí, očekávaný svěží vítr do českých muzikálových vod ale
zásadním způsobem nepřináší. Přestože pár písní určitě zaujme a
možná se časem objeví i na sólových albech, skutečný hit, který
byste si pobrukovali cestou z divadla, chybí. Skalní fanoušci Lucie
Bílé určitě odcházeli z divadla nadšení. Jak jinak – viděli
svojí ikonu téměř tři a půl hodiny na jevišti, zpívala jako vždy dobře
a velmi obstojně zvládla svůj nelehký part i herecky. Odpustila si
obvyklé pomrkávání do hlediště, které by v případě Boženy
Němcové působilo krajně nevkusně a vůbec svůj projev k prospěchu
věci výrazně ukáznila. Velmi decentně odehrál roli Boženina manžela
Němce rovněž pěvecky suverénní Kamil Střihavka. V dalších rolích
mužů, dívek a žen se vystřídali Lukáš Kumpricht, Štěpán Bárta,
Viktor Dyk, Petr Opava, Václav Renč, Iva Marešová, Michaela Zemánková,
Kristýna Leichtová, Jan Battěk a Claudia Monica Gutiérrez.
Formou představení byli možná mnozí zaskočeni. Čekali nejspíš
více vášně, více sentimentu, více barevnosti… a více erotiky.
Přestože obrazy inspirované životem Boženy Němcové zůstaly zčásti
nedokreslené, vzniklo představení, které si zaslouží vaši pozornost. Už
proto, že se divadlo Ta Fantastika snaží jít alternativní cestou. Zda
poněkud svérázně pojednaný výklad života a osudu „ženy
z pětistovky“ diváky osloví, ukáže čas.
Divadlo Ta Fantastika, premiéra 12.května 2008, psáno
z předpremiéry 11.5.2008
Němcová! Hudební obrazy inspirované životem Boženy Němcové
Scénář, texty, scéna a režie: Jiří Pokorný
Hudba: Václav Noid Bárta
Kostýmy: Zuzana Štefunková – Rusínová
Světelný design a animace: Tomáš Mezei
Plastický svět BN: Martin Aaron Hořínek
V hlavních rolích Lucie Bílá a Kamil Střihavka nebo Václav Noid Bárta
Foto: Pavel Hejný
napsal: Vítězslav Sladký
Komentáře jsou uzavřeny
Předchozí článek
Následující článek
Sdílet na Facebooku

















