Dvě velmi smutné zprávy nás zastihly v průběhu letošního májového měsíce. 7.května zemřel bývalý operetní a muzikálový dirigent Petr Broch a 15.května známá divadelní fotografka Věra Caltová. Oba zasvětili významnou část svého uměleckého života plzeňskému divadlu.

Petr Broch /narozen 18.11. 1930/ se hudbě věnoval od dětství, které prožil v Olomouci. Na klavír hrál od šesti let. Jeho mládí poznamenala válka a uvěznění v Terezíně. Vystudoval Státní konzervatoř hudby v Praze a AMU, po absolutoriu se stal dirigentem známého SLUKu. V roce 1962 nastoupil do angažmá v Divadle J.K.Tyla v Plzni, kde působil až do roku 1985. Nejprve jako sbormistr, od roku 1974 jako operetní dirigent. V těchto letech nastudoval například operety Mamzelle Nitouche, Gasparone, Hrabě Luxemburg a známé muzikály, jako My Fair Lady, Divotvorný hrnec, Šumař na střeše nebo Kabaret. Z této doby má na svém kontě 92 inscenací. Napsal také hudbu k mnoha činohrám a je autorem hudebních komedií Byt k pronajmutí, Talisman a muzikálu Milion, který byl v Plzni dvakrát uveden.
Celkem patnáct let působil jako klavírista v jednom z nejlepších hotelů v německém Stuttgartu. Zde obstál v náročném konkurzu díky obrovskému repertoáru, který zahrnoval přes 2000 písní. Na vyžádání hostů zahrál téměř vše – od Vltavy a Chopinova valčíku přes taneční melodie až po nejnovější šlágry pop music. V roce 1997 přijal Petr Broch výzvu tehdejšího šéfa plzeňského operetního souboru a vrátil se na tři roky za dirigentský pult. V tomto období se žánrově věnoval zejména muzikálu a nastudoval například Hello, Dolly!, Malováno na skle, Milion nebo Kiss Me Kate.

Více než třicet let sledovala herce, tanečníky i zpěváky hledáčkem svého objektivu (a také celým svým srdcem) Věra Caltová, v angažmá DJKT v letech 1950–1983. Mnoho let byla jedinou fotografkou v divadle a za svou členku ji považovaly všechny čtyři soubory.
Poprvé zde fotila již v r. 1942, kdy zachytila Goldoniho Benátskou maškarádu v režii Alfréda Radoka, k níž scénu vytvořil její manžel, výtvarník Antonín Calta. A ještě v 90. letech minulého století zachytila při slavnostních Návratech tváře svých divadelních souputníků.
Dílo navýsost skromné fotografky zaujímá v historii české divadelní fotografie významné místo. Vždy se snažila postihnout nejen duch inscenace, ale i charaktery postav v dramatickém výrazu. Zemřela po dlouhé nemoci v požehnaném věku 86 let.

Oba umělci zůstanou nesmazatelně zapsáni v srdcích svých kolegů i diváků.

Napsáno ve spolupráci s Evou Ichovou, tiskovou mluvčí DJKT Plzeň.