Muzikály na Broadwayi v roce 2014

Řada broadwayských titulů se těší diváckému zájmu po delší dobu než je jeden kalendářní rok či jedna divadelní sezóna. Patří k nim například držitel Tony Award za nejlepší muzikál roku 2011, The Book of Mormon autorské trojice Troy Parker, Robert Lopez a Matt Stone (všichni tři se rovným dílem podělili o hudbu, zpěvní texty i libreto). Obsahem muzikálu je činnost dvou mladých mormonských misionářů v Ugandě. Zde se setkají s něčím zcela jiným, než očekávali, s válkou, na jedné straně s nesmírnou bídou a na druhé s bezuzdným vykořisťováním. Nejde o tragédii, srovnání jejich ideálů a tvrdé reality přinese i řadu situací spíše humorných. Kritik prestižních The New York Times Ben Brentley, který muzikál s drobnými výhradami ocenil, jej přirovnal k Rodgersovu a Hemmersteinovu titulu The King and I, jehož děj se odehrává v někdejším Thajsku. Objevily se ojedinělé námitky, že muzikál je rasistický, ale většina kritik byla kladných a velmi příznivé je i přijetí publika. Solidně se ke hře postavila ústy svých mluvčích i mormonská církev. Samozřejmě, že s muzikálem nevyslovila souhlas, ale dala mu právo na život.

Tři roky je na repertoáru Broadway Theatre (jeden z dvou, které mají vchod přímo ze stejnojmenné ulice) muzikál Douglase Cartera Beanea Cinderella, který je v podstatě přepracováním Popelky Rodgerse a Hammersteina. Kritici nepřekypovali nadšením nad dílem samotným, ale pochvaly se dočkala inscenace. Cenu Tony si v roce 2013 odnesl výtvarník kostýmů William Yvery Long. A co je nejdůležitější? Velký úspěch u publika…

Totéž platí o muzikálu Matilda, což je vlastně britský import, ale nikoli z West Endu, ale z Královské shakespearovské společnosti ve Stratfordu, jež se už dávno nevěnuje pouze hrám velkého stratfordského rodáka. Autor Tim Minchin použil jako předlohu prózu populárního britského autora Roalda Dahla (1910-90) . Jedná se o příběh malého, mimořádně inteligentního a všestranně nadaného děvčátka, jež vyrůstá ve velice neutěšených rodinných poměrech, který byl v devadesátých letech úspěšně zfilmován. V titulní roli vystupují čtyři dětské herečky a všechny dostaly za svůj výkon mimořádnou Toničku. Muzikál získal ještě další čtyři Tony Awards a za muzikál roku obdržel Drama Desk Award (druhá nejprestižnější trofej, která na rozdíl od Tony, jež se týkají pouze broadwayských inscenací, zahrnuje veškeré divadelní novinky v New Yorku). Svou cenou odměnil tento titul také Kruh newyorských kritiků. Připravuje se filmová verze muzikálu.

Matilda byla dlouhou dobu jasným adeptem na jedničku sezóny, ale v jejím průběhu se objevil nečekaný konkurent. Stal se jím muzikál Cyndy Lauper (hudba a písňové texty) a libretisty Harveye Fiersteina Kinky Boots. Námět ze životní reality byl v roce 2005 zfilmován. Ze stejnojmenného filmu čerpali oba autoři svůj podnět. Příběh mladého podnikatele, kterému se podařilo pozvednout krachující podnik, spojený s love story, se po své premiéře netěšil přílišné podpoře kritiků a popravdě ani zájmu diváků. Ale jak se blížilo vyhlašování cen, situace se začala měnit a Matilda dostala soupeře. Nakonec se oba muzikály o ceny podělily. Kinky Boots měly 13 nominací na Tony, z nichž zúročily šest, včetně té nejprestižnější – nejlepší muzikál roku.

Od roku 2012 se udržuje na repertoáru muzikál Newsies. Příběh chudého newyorského pouličního kolportéra novin autorů Alana Menkena (hudba), Jacka Feldmana (texty písní) a Narvete Fiersteina (libreto) situovaný do doby na přelomu 19. a 2O. století.

Několik dalších titulů má společného jmenovatele v tom, že jsou založeny buď na přímé citaci hudebních čísel jednoho autora či autorské skupiny, anebo z nich vycházejí. Nejdéle (od roku 2006) je z nich na repertoáru muzikál Jersey Boys, v němž skladatel Bob Gaudio ve spolupráci a autory textové části (texty písní Bob Crewe, libreto Michael Brickmann a Rock Elice) skládají hold kdysi velmi populární rockové skupině The Four Seasons. V březnu 2009 byl poprvé uveden muzikál Rock of the Ages, v němž autor příběhu Chris Arienze nechává zaznít populární rockové melodie osmdesátých let. Muzikál byl v roce 2012 zfilmován a jednu ze stěženích rolí v něm hraje Tom Cruise. V roce 2013 se na Broadwayi představil jako autor významný americký skladatel a producent, zakladatel velmi známé značky Motown, Berry Gordy. V inscenaci, založené na jeho skladbách, jsme de facto svědky jeho kariéry od profesionálního boxera muší váhy, po jednu z nejtěžších vah amerického šoubyznysu, jehož jméno bývá spojeno se jmény Diany Ross, Michaela Jacksona a dalších.

Do této kategorie můžeme zařadit i muzikál Once. Tento příběh irského muzikanta a české dívky je divadelní adaptací známěho filmu z roku 2006 filmu s písněmi Glena Mansarda a Markéty Irglové, která za svou píseň Falling Slowly obdržela Oskara. Inscenace posbírala v roce 2012 řadu Cen Tony a Drama Desk včetně cen za nejlepší muzikál v obou kategoriích. Dodnes se těší značnému diváckému zájmu. Zajímavý byl vývoj názorů významného kritika Bena Brentleyho. Ten první provedení, které se konalo off Broadway nepřijal s žádným nadšením, napsal o něm, že je konvenčně sentimentální, ale poté co se inscenace přestěhovala na Broadway, svůj názor změnil ve smyslu, že hra dozrála a představení pochválil.

Svým způsobem patří do této skupiny titulů i Hedwig, který se sice na Broadwayi objevil až letos v dubnu, ale protože se úspěšně už v New Yorku hrál mimo Broadway v letech 1998-2000, byl zařazen do kategorie revivals, v níž letos zvítězil jak v Tony Awards, tak v Drama Desks. Na Tony dostal osm nominací a čtyři proměnil včetně toho, že byl vyhlášen jako letošní nejlepší revival. Příběh, který existuje rovněž ve filmové podobě, je založen na reáliích života v Berlíně, kde otec autora Johna Camerona Mitchella byl jedním z nejvyšších velících důstojníků americké posádky. Jeho hrdinou je východoněmecký chlapec Hans, který emigruje do USA a tam se seznámí s dívkou, do níž se zamiluje. Kvůli tomu podstoupí operací, jež ho má proměnit v ženu Hedviku, ale operace skončí na půli cesty. Kromě ceny za nejlepší revival roku si odnesl trofej rovněž představitel titulní role Neil Patrick Harris, cenu za výkon ve vedlejší roli pak Lena Hall a za nejlepší světelnou režii Kevin Adams.