Michael Prostějovský: Muzikálový tým připomíná zaoceánskou loď
srp 6, 11:33
V pondělí tohoto týdne, jak jsme vás už podrobně informovali, proběhla ve zkušebně karlínského divadla první press show připravovaného muzikálu Jesus Christ Superstar hudebního skladatele A.L. Webbera a textaře Tima Rice. Akce se kromě většiny protagonistů muzikálu zúčastnil také tiskový mluvčí HdK Tomáš Matějovský, režisér Gabriel Barre, umělecký šéf souboru Pavel Polák, choreograf Pavel Strouhal a autor české verze libreta MICHAEL PROSTĚJOVSKÝ. A právě Michael Prostějovský, známý textař, libretista a překladatel, byl dalším, koho jsme pozvali ke krátkému rozhovoru.
Pane Prostějovský, právě sledujeme zkoušku už třetího uvedení Ježíše na české muzikálové scéně. Jaké jsou vaše první pocity z aktuálního hereckého obsazení a z práce amerického režiséra Gabriela Barreho?„Mám velkou výhodu – české libreto je už šestnáct let hotové a já nemusím nic dodělávat a předělávat, v podstatě se zkouškami kochám. Domnívám se, že každá generace by měla mít svojí novou verzi Ježíše. A tahle inscenace opravdu bude nová, úplně jiná než ta, kterou znají diváci ze Spirály, přestože v ní hraje a zpívá několik původních představitelů hlavních rolí. Celá koncepce je moderní nejen tím, že se odehrává v jiném čase a prostoru, ale právě přístupem, který přináší Gabriel Barre. Staví inscenaci na zelené louce a využívá nejen svých zkušeností, ale i potenciálu choreografa Pavla Strouhala a všech nových tváří muzikálu.“
Jak se s novými nároky vypořádají právě kultovní představitelé původní verze, mám teď na mysli zejména Kamila Střihavku a Báru Basikovou?„Na této inscenaci bude zajímavá právě ta symbióza lidí z původní verze s mladou generací zpěváků. Pro herce ze ‚starého‘ Ježíše to bude pochopitelně těžší, protože budou muset najednou po více jak tisícovce repríz pracovat jinak. Budou muset uspět v konkurenci mladých a velmi dobrých muzikálových herců, jako je Ondřej Brzobohatý, Noid, Dasha atd. Když chodím tím zákulisím, pozoruji, že tu vzniká úplně nové muzikálová parta, která má touhu uspět. Víte, já zastávám jeden názor: Často přirovnávám takhle velkou produkci muzikálu superlativů k plavbě zaoceánského parníku. Když vybíráte posádku, začíná to tlačenicí, hlásí se strašně lidí, jak s mnohaletými zkušenostmi, tak z ulice. Každý chce být lepší než ten druhý a kapitáni (inscenátoři) musí vybrat tu správnou partu, která bude nějakým způsobem fungovat. Když se dá celé osazenstvo dohromady, začíná perná příprava. Ale jak se ta obrovská loď ocitne uprostřed Atlantiku, parta musí fungovat jako tým, ale zároveň je tam už každý sám za sebe, nikdo mu nepomůže a každý ze sebe musí vydat maximum.“
„Nikdy jsme nezastírali, že Spirála byla alternativním divadelním prostorem. Tady, v kamenném kukátkovém divadle, jsou možnosti zcela jiné. Návrhy scény jsem viděl, ale nemohu prozrazovat příliš, novináři budou jistě s vizuální podobou inscenace seznámeni na nějaké další tiskové konferenci. Takže jen řeknu, že každopádně půjde o velkolepou a opulentní výpravu, která svým způsobem bude netradiční i pro toto divadlo. Diváci budou mít nejen co poslouchat, ale také na co se dívat.“
Co se týče libreta, avizoval jste jen jednu výraznější novinku, přidání písně, která se do původní inscenace nevešla…“Nová píseň nakonec nezazní, nebyla na ní udělena práva. Ve dvou písničkách jsem rozšířil text o jednu sloku, stejně jako v brněnské inscenaci. V zásadě existuje v tomto provedení jediná drobná úprava. Režisér Barre velmi pečlivě Ježíše studoval – má k dispozici původní anglickou verzi a nechal si zaslat i anglický překlad mých českých textů. V jedno místě se mu zdálo, že chybí jedna informace – když Ježíš při Poslední večeři vyčítá apoštolům, jací jsou, zpívá mimo jiné ‘Petr, ten mě TŘIKRÁT zapře‘. Mně to tenkrát nějak nevycházelo na noty, takže tam mám verš ‚Petr ten mě zapře, všude plno lidí‘, který jsem na přání Gabriela upravil na ‚Petr ten mě zapře, třikrát, a ne jednou‘. Pro mě je to důkaz, jak pečlivě se režisér dílem zabývá a horem dolem text studuje a zkoumá.“
Děkujeme Michaelu Prostějovskému za jeho fundovaný výklad. Další osobností, která uvízla u našeho mikrofonu, je herec a zpěvák JIŘÍ KORN.
Pane Korne, patříte k lidem s neuvěřitelným žánrovým záběrem. Vystupujete v celé řadě muzikálů, zpíváte s kapelou, založil jste 4TET, tančíte, stepujete, zpíval jste i v opeře. Stavíte některou ze svých činností nad ostatní?
„Víte, možná to mnoho lidí překvapí, ale já se stále považuji hlavně za zpěváka. Ale nemám pocit, že to ostatní, co dělám, k této profesi nepatří.“
Bídníci versus Ježíš – dva muzikály superlativů. Když porovnáte roli krále Heroda s Thénardierem, jak se vám hraje?„Zatím je to všechno ve stádiu příprav, zkoušky nedávno začaly a každý se pokoušíme najít klíč, jak svou postavu ztvárnit. Herodes je v podstatě daný. Byl to mocnář, který když ukázal, poroučel. Ovšem ve svém hlavním hudebním čísle je jeho figura odlehčená, i muzika je tady úplně jiná, než ve zbytku muzikálu. Ovšem v každém dobrém, i vážném muzikálu, najdete moment, který divákům dovolí odpočinout si od závažného tématu. Herodes je krutý a dnešní pohled na něj může být různý – může být závislý na drogách, může mít zvláštní sexuální orientaci, může být nastavený jakkoli… Teď na tom budeme pracovat a doufám, že se nám podaří mojí postavu nějak zajímavě vymezit.“
V některých ohledech bychom možná mohli Thénardiera s Herodem srovnat…„Thénardier je vlastně nejhnusnější lidská hyena, která se přiživila na všem a na všech. Taková postava se dobře hraje.“
Vám přinesla Cenu Thálie. Co pro vás toto ocenění znamenalo?„Každé ocenění je strašně příjemné, člověka potěší, že si ho někdo všiml. Takže z Thálie mám radost, která se ani slovy nedá popsat, byť o ní většina lidí ani neví.“
Na půdě Státní opery jste dokonce zpíval v opeře Leonarda Bernsteina Candide. Jaké to byla zkušenost?„Velmi poučná a jsem za ní rád, bylo to mé první účinkování v opeře. Musel jsem se vyrovnat s jiným stylem práce, s množstvím textů, náročnými melodiemi, novým prostředím i odlišným způsobem projevu. Snad se mi podařilo postupně se se vším vypořádat.”
„To je těžké, na tohle odpovědět. Já nelituji ničeho, natož abych někomu něco záviděl. Dělám pop music rád, často jsem do vystoupení vkládal tanec a hlavně step, což jsem pak využil i v mnoha muzikálech. To, že světový muzikál přišel později, je věc jiná, ale asi to tak má být, i já zkušenosti sbíral postupně. Beru věci tak, jak přicházejí.“
Děkuji za váš čas i vstřícnost.Foto: Autor článku
1) Michael Prostějovský a režisér Gabriel Barre
2) Logo muzikálu JCS
3) Jiří Korn při korepetici
4) Václav Noid Bárta, Dasha a Jiří Korn
DALŠÍ SNÍMKY NALEZNETE VE FOTOGALERII K ČLÁNKU VPRAVO NAHOŘE.
napsal: Vítězslav Sladký
Klíčová slova k článku: hudební divadlo karlín, jesus christ superstar, jiří korn, michael prostějovský
Komentáře jsou uzavřeny
Související články:
Předchozí článek
Následující článek
Sdílet na Facebooku
