Mary Poppins přistane na podzim na střeše brněnského divadla
bře 9, 12:10
Dětské příběhy jsou pro muzikálové producenty zlatým dolem. Nejenže přivádí do hlediště hýčkaného diváka, ale s ním přichází také štědré rodičovské srdce / peněženka. Takový divák však bývá také jaksepatří náročný. U koncernu Disney, jenž za léta své existence vychoval řadu diváckých generací, jsou však odborníky právě na tento typ zábavy. Zrovna tato společnost stála kdysi u Mary Poppinsové, slavného filmového muzikálu šedesátých let, s neméně slavnou Julií Andrewsovou v hlavní roli. Létat s pomocí kouzelného deštníku, jako to dělá hlavní hrdinka, si dodnes přeje každý malý špunt nejenom při sledování filmu, ale především při čtení povinné školní četby z pera jejího stvořitele, spisovatele P. L. Traverse.
Ne náhodou po titulu neomylně sáhl v roce 2003 britský muzikálový mág Cameron Mackintosh. Právě hledal vhodný námět pro rodinnou produkci velkolepých rozměrů, když chtěl otevřeně konkurovat parádní show létajícího autíčka jménem Chitty Chitty Bang Bang. Práva na Mary Poppinsovou si Mackintosh pořídil již v roce 1993 a show se mu hodila jako dokonale hozená rukavice. Jen zůstávalo otázkou, zda bude možné použít melodie z původního filmu. Autoři hudby, bratři Shermanové, totiž před lety pracovali shodou okolností jak pro Disneyho na Mary Poppinsové, tak pro „vynálezce“ bondovek Alberto Broccoliho, jenž natočil „trochu bokem“ u dětí oblíbenou filmovou předlohu Chitty Chitty Bang Bang.
Mary Poppinsová byla bezpochyby producentskou sázkou na jistotu, alespoň co se příběhu a hudby týkalo. Cameron Mackintosh se tehdy poprvé spojil s producentem větším než byl on sám. Projekt dostal u Disneyho zelenou a dohoda zněla jasně: Pro West End je hlavním producentem Mackintosh a pro Broadway, jak jinak, samotný Disney.
Mnoho rozdílů mezi transkontinentálními verzemi nenajdete. Jak bývá zvykem, tyto insenace dodržují známé pravidlo: Na Broadwayi nebo West Endu – všude stejně a dokonale. Což platí zejména o scénografii a efektech. Ale i přes to, porovnám-li obě navštívené verze inscenace, zdálo se mi, že původní londýnská show byla přece jen o něco srdečnější, než dobře promazaný strojek na Broadwayi, kde už jen napodobování anglického přízvuku za každou cenu bylo trochu úsměvné.
Samozřejmě pro potřeby divadla musel být původní filmový scénář adaptován a dopsána nová hudební čísla. Na svědomí je měli noví autoři. Muzikál je brán především jako slušné řemeslo a týmová práce je běžná. A Disney používá pro své show hudbu a texty více autorů celkem často. Tentokrát se sešel k dodatečné práci výhradně britský tým – skladatel Geogre Stiles, textař Anthony Dewe a libretista Julian Fellowes.
Půl roku před premiérou se po celém Londýně nedalo vyhnout létající postavičce v mohutné reklamní kampani. Otázkou zůstávalo vlastní pojetí produkce, ale i v tomto ohledu show nese typické znaky „á la Mackintosh“ – nostalgický příběh z edwardiánské Anglie, typické kostýmy a scénografie i velké sborové scény (až s „bídnicko-oliverovskou“ atmosférou). Když se v prosinci 2004 konala londýnská premiéra, bylo jasné, že Mary Poppins brzy zaletí i do dalších měst a kontinentů. Britské uvedení má na svém kontě sice „jen“ dvojnásobné ocenění Olivier za nejlepší choreografii i nejlepší výkon v ženské kategorii, ale především jej ocenili prodejci vstupenek a tedy hlavně diváci, kteří čekali týdny na možnost vidět muzikálovou Mary Poppinsovou. Zkrátka stoprocentní pověst bezedného „kasaštyku“ pro celou rodinu.
Režisér Richard Eyre chytře stavěl na hlavním chodu – velkovýpravné trikové show, která ani na chvíli nenudí a k tomu se podával velmi jednoduchý příběh o napravených dítkách Banksovic rodinky a rázné vychovatelce. A coby moučník plno nápaditých choreografií a opravdu velkolepých tanečních scén z dílny spolurežiséra a choreografa Mathewa Bournea. Ty ohromily určitě víc, než herci a zpěváci, kteří víceméně ustoupili do pozadí příběhu. Samozřejmě, že došlo i na slavné létání s deštníkem přímo nad hlavami diváků.
Jen málokterý muzikál z posledních let toho procestoval za divákem víc, než přelétavá Mary Poppinsová. Na West Endu běžela původní produkce více než tři roky a poté se vydala na prozatím nekončící turné po Velké Británii. Na Broadway se Mary zabydlela v listopadu 2006 a i přes kritické námitky, že je to jen mechanicky dokonalá show, se hraje dodnes a patří k nejnavštěvovanějším titulům. I ve Spojených státech na ni mohou diváci narazit při mnoha zastávkách celostátního turné. Za několik let existence se muzikál podíval do Japonska, Koreje, Číny a byl rovněž nastudován v Austrálii. V Evropě byl dosud uveden v Dánsku, Finsku, Švédsku, Holandsku a docela nedávno v Maďarsku.
Dnes už je jisté, že na podzim se nejslavnější vychovatelka světa, létající slečna Mary Poppinsová, chystá přistát na střechách brněnského Městského divadla. Tamní scéna má s uváděním licencovaných představení londýnských muzikálů Camerona Mackintoshe největší zkušenosti. Vždyť na scéně MDB byly uvedeny nejzaručenější divácké hity, jako Oliver, Čarodějky z Eastwicku a nakonec nedávno i legendární Bídníci. I proto si MDB vybral sir Mackintosh, král muzikálového divadla, jako partnera, který jediný má právo v České republice nastudovat tuhle kouzelnicko-pohádkovou podívanou v originální licenci. Jako bych už z dálky zaslechl známý popěvek: „Čim-či-ri-rim, čim-či-ri-rim…“ a zahlédl slavný deštníček laskavě přísné slečny vychovatelky…
Foto: Propagační snímky produkcí Disney/CML a King’s Theatre
napsal: Patrick Fridrichovský
Klíčová slova k článku: mary poppins, městské divadlo brno
Komentáře jsou uzavřeny
Související články:
Předchozí článek
Následující článek
Sdílet na Facebooku
