V polovině května již podruhé navštívila Prahu světová show Mamma Mia! Opět zaznělo 22 hitů nesmrtelné švédské hudební skupiny ABBA, které roztančily návštěvníky O2 Areny. Mezi nimi nechyběl ani náš spolupracovník, hudební skladatel, zpěvák a klavírista Richard Pachman, který toto představení glosuje exkluzivně pro náš magazín. /red/

Vyrůstal jsem s ABBou na uších v době, kdy walkmany byly u nás téměř neznámou novinkou a jsem vděčný skladatelské dvojici Andersson – Ulvaeus za silné melodie, které jsem se jako dítě učil hrát na piáno, abych potom o velké přestávce okouzloval spolužačky tím, že jim zahraji třeba píseň Mamma Mia… Uběhlo 30 let a já s hřejivým pocitem v srdci sleduji, jak je hudba z deseti alb skupiny ABBA stále živá, jak si ji zpívají malé děti, jak celý svět chodí na filmovou i divadelní verzi muzikálu Mamma Mia. Před několika lety jsem si zaletěl do Londýna na tento muzikál, rok po té jsem na něj pozval do stejného divadla rodiče, pak jsem si v říjnu 2007 nenechal ujít jeho “tour” verzi v pražské 02 Areně, posléze jsem asi 10x zhlédl film a tak nějak z tradice zavítal i na květnovou druhou návštěvu muzikálu v Praze ve stejné hale. Jak čtete, tak nejsem soudný v tom, že hudbu skupiny ABBA miluji a muzikál jsem viděl opravdu několikrát. Ale možná proto, že mohu posoudit čtyři divadlení představení, která jsem během posledních pěti let zhlédl, mi bohužel to poslední, květnové, vychází jako nejslabší. Jakoby se někam podělo to nadšení z toho, že po mnoha letech je slyšet hudba již dlouho neexistující ABBy, jako bych cítil v zákulisí šustění peněz a jako bych četl myšlenky producentů: “Ještě z toho rychle něco vytřískat, než budou mít doma všichni filmovou verzi muzikálu s Meryl Streep v hlavní roli…” Zvuk představení byl podivný, o poznání slabší, než na předchozích představeních, která jsem viděl a zvukař někdy nevytahoval sólové hlasy, takže zanikaly v doprovodu, což bylo jistě na škodu.

Dominantní postavou muzikálu je matka. Ze všech představitelek, které jsem v této roli viděl, byla ta poslední opět bohužel nejméně výrazná. I když je výborná zpěvačka, tak právě u ní zvukař “nepomohl”. Ale narozdíl od pražského představení Mamma Mia v roce 2007, kdy se rezervované publikum stydělo, se diváci v O2 tentokráte roztančili a přídavky zpívali spolu s herci… Snad každý z diváků si při východu z haly zpíval Mamma Mia a Waterloo… Doma jsem se zadíval na svou sbírku CD s hudbou skupiny ABBA, které vévodí CD Mamma Mia podepsané Bennym Anderssonem, se kterým jsem se v roce 2005 setkal ve Stockholmu a byl jsem dojat tím, že mě tato krásná hudba provází už 30 let…

Foto: Produkce Mamma Mia! a Josef Hrubý /Richard Pachnam s kočičí kastelánkou hradu Švihov/