Film a muzikál – lesk a bída Superstar

pro 7, 16:27

V téměř každé televizní pěvecké soutěži, ať už se jedná o Superstar, X-Factor nebo podobný formát, čeká soutěžící mimo jiné muzikálové kolo. Je to logické, protože právě z jejích účastníků se většinou rekrutují nové hvězdičky pražské muzikálové scény, zatímco ta brněnská raději sází na absolventy místní JAMU.
Je až neuvěřitelné, kolik nových tváří vzešlo právě z těchto televizních show v několika málo posledních letech. Dalo by se dokonce s pravděpodobností hraničící s jistotou konstatovat, že ve zprvu většinou zatracované muzikálové branži se tito „rychle zkvašení“ umělci uplatňují daleko lépe, než v sólové dráze. A to bez ohledu na to, zda mají za sebou nějaké herecké nebo pěvecké vzdělání. V povětšinou hlavních nebo velkých rolích se tak na muzikálových jevištích zabydlel hlavně Tomáš Savka, Jan Kříž, Michaela Nosková, Kamila Nývltová, Šárka Vaňková či Petr Poláček, mihli se jím i Vlastimil Horváth, Michael Foret, Leona Černá nebo lékař Ali Amiri, nejnověji pak dobývají divadelní prkna i Jiří Zonyga, Ondřej Ruml a Martina Pártlová. Neskutečná řádka jmen! A to jsem na někoho jistě ještě zapomněl….

Už proto se sluší tyto televizní soutěže sledovat, neboť i z nejnovější, tentokrát „federální“ řady, se zřejmě s mnohými z jejích účastníků budeme zakrátko setkávat v nejrůznějších divadelních budovách. A jak lépe si dovednosti účinkujících otestovat, než rovnou na známých filmových a muzikálových melodiích! Ty tentokrát doplnily nestárnoucí diskotékové popěvky Michala Davida, z nichž mnohé zaznívají i v muzikálu Děti ráje. Čtveřice posledních favoritů, Martin Chodúr, Miro Šmajda, Jan Bendig a Dominika Stará tak neunikla ani našemu kritickému pohledu. Počítáme s tím, že si rozezlíme „náctileté“ fanynky rodících se idolů, ale my se na vystupují díváme již jako na potencionální profesionály naší muzikálové scény, nikoli jako na děti, jenž si přijely do bratislavské Incheby jen tak nezávazně zařádit. Aby naše hodnocení bylo přece jen objektivnější, vzali jsme v úvahu i dřívější výkony soutěžících, tak jak procházeli celou show.

MARTIN CHODÚR

Od samého začátku jej porota pasovala do role vysloveného favorita. Martin studuje zpěv, je ohromně cílevědomý a opravdu dře na tom, aby se stal vítězem celé série. Jako jediný ze semifinalistů ví, proč co přesně dělá, i druhé místo by pro něj bylo zklamáním. Zpívá opravdu výborně a pokud mu sedne písnička, těžko nachází konkurenci. Je vysloveně kantilénovým zpěvákem, drsnější poloha mu zatím vždy uškodila, stejně jako jakýkoli pokus o tanec. Může mu ublížit jeho vítězství v kategorii Objev roku na Českém slavíkovi, kam jej produkce jakožto soutěžícího zpěváka bez vydaného CD a vlastního repertoáru neměla nominovat. Problémem může být i poněkud fádní zjev – pro starší generaci není adekvátní náhradou Karla Gotta, na „náctileté“ působí zřejmě příliš usedle. V muzikálu si jej dovedu celkem lehce představit, byť typově podobné zpěváky česká scéna má – například již zmíněného Jana Kříže.
V písničce Každý mi tě lásko závidí z repertoáru Michala Davida Martin Chodúr pokazil, co mohl. Zapomněl text, rytmicky mu absolutně nevyšla první sloka. Dojem napravil slušně interpretovaným refrénem, ale celé písni chyběla její typická intimita, byla odzpívána kašírovaně, skoro s operetním patosem. Velmi špatná volba písně.
Ani árie Tonyho z Bernsteinova slavného muzikálu West Side Story Chodúrovi moc nevyšla, působil rozpačitě, nejistě, k čemuž přispělo ještě téměř neposlouchatelné aranžmá písně.
Zkrátka i favorit občas nemá svůj den…

JAN BENDIG

Na patnáctiletého teenagera má úžasný hlas, je typem zpěváka od Pánaboha, sluchařem, který nepotřebuje noty. Bohužel nezvládá psychický tlak, který každotýdenní účinkování v TV show přináší. Jako vítěze si jej absolutně nedokáži představit, protože úspěch přináší i mediální zájem a další společenské povinnosti. Od „federální“ Superstar bych přece jen očekával, že dá dohromady alespoň dvě souvislé věty. Se svým debutem měl tak 2-3 roky počkat a zejména zapracovat na lepší výslovnosti.
V písni Discopříběh Honza bohužel velmi špatně frázoval, celou jí odzpíval pod tónem, hlubší pasáže nezněly. Chvílemi jsem nevěděl, zda zpívá vůbec česky nebo jakousi polsko – čínskou hatmatilkou. Dojem naštěstí napravil interpretací ústředního hitu z velkofilmu Titanic, pokud jsme vůbec ochotni přistoupit na skutečnost, že zamilovaný cajdák Celine Dion zpívá muž. Pěvecky dobré, ale v této interpretaci vhodné spíš do travesti show, než do televizní soutěže.

MIRO ŠMAJDA

Jednoznačně největší překvapení soutěže. Zatímco Martin Chodúr bude těžko posouvat své hranice, Miro nás může kdykoli překvapit. Bez něj by tato show byla poloviční, věčně usměvavý sympaťák se jako jediný netváří jako pět minut před smrtí. Chybuje, ale každé vystoupení si užívá, je ochoten riskovat i za cenu nezdaru. V rozporu s porotou jej považujeme za favorita soutěže, už proto, že může na Česko – slovenskou pohaslou scénu přinést nový impuls.
Z osvědčených „davidovek“ zazpíval píseň „Je to blízko“, ve které po rozpačitém začátku dokázal najít šansonovou polohu, přestože repertoár Michala Davida není pro rockera jeho typu to pravé ořechové. Horší to ovšem tentokrát bylo ve We Are the Champions/We Will Rock You ze známé a populární jevištní koláže skupiny Queen. Písni opět nechyběl zdrcující náboj, ale bylo v ní až příliš pěveckých chyb. Šmajda zkrátka buď nadchne, nebo pokazí, nic mezi tím. Rozhodně lepší, než leckdy uhlazené výkony jeho kolegů.

DOMINIKA STARÁ

V počátku soutěže na mě působila tak trochu odevzdaně, jako svatá Dala. Je typem zpěvačky, která zazpívá slušně velmi široký repertoár, lépe jí však sedí pomalejší romantické songy. Podle bookmakerů již několikrát adeptka na vyřazení, avšak spolu s Chodúrem technicky nejvyspělejší zpěvačka soutěže. Barbína, ještě trochu dětská, která by na naší i slovenské scéně mohla nahradit věčně kolabující Ivetu Bartošovou. Bohužel možná doplatí na menší počet hlasujících kluků a také na svojí krásu: Lidé obvykle nefavorizují někoho, kdo vypadá lépe, než oni sami. Vzpomeňme, že v kolébce soutěže, v Británii, obvykle vítězí ohyzdný, obézní, či jinak retardovaný jedinec…
V první části pořadu Dominika zazpívala Děti ráje, které se jí překvapivě velmi podařily – nejlepší volba písně, jediný věrohodně zazpívaný Michal David celého večera. Ostatní soutěžící si na jeho zdánlivě jednoduchých písních vylámali zuby.
I ústřední song Memory z Webberova muzikálu Cats zazpívala Dominika Stará solidně, byť byl na hranici jejích možností. Dobré, ale neoslňující. Výběrem horší volba, než Děti ráje, protože tato árie je vhodná pro čtyřicetiletou zpěvačku s operním školením.

ZÁVĚREM K VOLBĚ PÍSNÍ A POROTĚ

Nevím, kdo soutěžícím jejich písně vybírá, ale v každém případě je nutné ho označit za diletanta. Minimálně 60% odzpívaných songů zpěvákům nesedí a jednoznačně je poškozuje. Důkazem bylo nejen toto kolo – například Dominice Staré by bezpochyby lépe seděla Evita, namísto Cats, Miro Šmajda by jistě excelentně vystřihl některý z rockových songů z muzikálů Mozart! nebo Hair, pro Martina Chodúra by byla téměř každá volba lepší, než ta, která mu byla přisouzena… Porota je rovněž z v Česku odvysílaných sérií nejslabší. Pryč jsou časy Soukupů, Osvaldových a Klezlů, kteří krom vtipných komentářů dokázali soutěžícím i smysluplně PORADIT. V letošním obsazení pánská část poroty válcuje dámskou, Habera (občas zcela nadbytečně vulgární) s Hejmou alespoň projevují elementární hudební znalosti a snaží se o objektivitu. Bez Dary Rolins i často obscénní Marty Jandové by se soutěž snadno obešla. Beztak mám dojem, že je více zajímá, co mají soutěžící v kalhotách, než v hrdle a povětšinou se soustředí na opravdu odborné hlášky typu „tvoje vystoupení mě opravdu bavilo“, případně „ty na to mááááš, tak nám to ukááááž“. Opravdu nikoho lepšího na ČESKO-SLOVENSKÉ scéně nemáme? Smutné…
A náš typ na dnešní vyřazení? Bohužel – JAN BENDIG.

Foto: www.nova.cz

napsal: Vítězslav Sladký

Klíčová slova k článku: muzikál

Komentáře jsou uzavřeny

Předchozí článek
Následující článek

Sdílet na Facebooku