Městské divadlo v Brně má svůj chodník s otisky rukou nejvýznamnějších umělců, kteří se podíleli a podílí na mimořádné kvalitě divadelních inscenací. Založen byl v roce 2000 a první otisky v něm zanechaly na dlaždicích muzikálové herečky Alena Antalová, Petra Jungmanová a Markéta Sedláčková. K těmto mladým, hezkým a mimořádně talentovaným dívkám přibyli divadelní bardi, jako Zdeněk Junák, Karel Jánský, Jiří Tomek a Zdena Herfortová. A to byl jenom začátek. Každým rokem od té doby přibývají na Chodníku slávy další jména. Pravda, ne už v takovém množství –slavný chodník byl již založen, ale stejně se návštěvníci divadla od té doby při vstupu na Činoherní scénu na Lidické ulici mohou těšit z otisku dlaní, jednou křehkých, jindy mužných, a představovat si při tom své oblíbené herce, zpěváky, ale i skladatele (třeba Petr Ulrych, Zdenek Merta), fotografy (Jef Kratochvil) nebo scénografy (Jaroslav Milfajt, Petr Hloušek). A samozřejmě, nechybí tam ani dlaň režiséra a ředitele Stanislava Moši.
V roce 2014 u příležitosti Světového dne divadla (27. března) se setkalo na krásném slunečném happeningu mnoho přátel této scény s čerstvě oceněnými tvůrci. Nejdřív byly odhaleny dlaždice, na jejichž otisky rukou již bohužel nedosáhneme. Proto tam otiskli boty umělců. Byla to vzpomínka na výborné herce, kteří se určitě na tu veselou slávu dívali z divadelního nebíčka. Přibyla tak kachle Ladislava Lakomého, Jaroslava Duchka a dirigenta Igora Vavrdy. A potom už přišla řada na ty žijící. Ivana Vaňková a Svetlana Janotová jsou byť mladé, ale zkušené umělkyně, které už v mnoha inscenacích MDB ukázaly, co dovedou. A je toho hodně: Hrají, zpívají, tančí s vysokou profesionalitou. A svou lehkostí projevu umně ukrývají dřinu, která za těmito výkony je.
Na chodník slávy se dostal také bard divadla, herec Jiří Dušek, čerstvý devadesátník. Posledním, kdo otiskl svou ruku na chodník slávy, byl Boleslav Polívka. Hrál v MDB spolu s Jiřím Pechou slavné absurdní drama Čekání na Godota. To bylo v roce 2007. Teď se herec do tohoto vrací divadla v roli Šajloka, v Shakespearově hře Benátský kupec(premiéra 5.4.2014).
Nechtěl bych být celebritou. Boleslav Polívka, docela normální a komunikativní člověk s vytříbeným pozorovacím talentem, který umí převést do nejrůznějších rolí na jeviště, musel před vchodem do divadla absolvovat (asi běžnou) autogramiádu. Podpisy do památníčků, na nejrůznější papírky, do sešitů školaček i na program divadla… Jeden by z toho zešílel a utekl by. Polívka ne. Trpělivě s úsměvem podepisuje, i když ví, že ho čas tlačí. Po happeningu na chodníku před divadlem pokračuje tiskovka v divadle pro novináře, ale Boleslav Polívka má i tento čas limitován – za hodinu otevírá výstavu výtvarných děl ve foyer vlastního divadla. A potom všechna sláva končí a jde se zase zkoušet. Ještě pár dní a blíží se premiéra Kupce benátského. Romantická komedie i brutální příběh, vše v jednom. Jak je to u alžbětínského autora časté. Máme se na co těšit. Benátský kupec, v roli Žida Šajloka – Boleslav Polívka. V Městském divadle v Brně, na té větší, tedy Hudební scéně. Stojí za to přijet se podívat. Věřme, že to bude divadelní svátek.
Foto: jef Kratochvil
