Rubrika: Domácí

  • DJKT

    Plzeň zbrojí na Vévodkyni z Chicaga

    Přestože v plzeňském divadle právě vrcholí přípravy muzikálu Řek Zorba pod režijním vedením Petra Novotného, soubor muzikálu a operety již myslí na další titul, kterým bude Kálmánova opereta Vévodkyně z Chicaga. Ta bude mít premiéru poslední únorovou sobotu na scéně historické budovy Velkého divadla /na snímku Josefa Hrubého/.
    U nás téměř neznámé dílo pochází ze středního skladatelova období /Emmerich Kálmán 1882–1953/. Měl již za sebou premiéry svých nejhranějších operet Čardášová princezna a Hraběnka Marica, ale později napsal ještě například Fialku z Montmartru, Ďáblova jezdce, Císařovnu Josefínu, Marinku nebo Arizona Lady. Proto bych se přikláněl spíše k označení „klasická opereta“ než „muzikál“, byť Vévodkyně /1928/ určité muzikálové prvky obsahuje.
    „Je to zábavný příběh, v němž hraje roli střet tradiční středoevropské kultury reprezentované valčíkem s kulturou americkou, kterou zastupuje jazz,“ říká o novém projektu šéf souboru a zároveň režisér inscenace Roman Meluzín. Dodejme, že se Kálmán k „čistokrevnému“ muzikálu, podobně jako Friml, nikdy nedopracoval a proto označení opereta považuji za přesnější.
    Jak nám sdělil dramaturg souboru Patrick Fridrichovský, příběh o marnotratné Miss Mary Lloyd nás zavede do atraktivního prostředí mondénních klubů v Budapešti i do zchudlé Sylvárie, jejíž princ Sándor Boris se snaží udržet svěřené království na pokraji bankrotu, zatímco král vesele utrácí poslední peníze v kasinech v Monte Carlu. Nejlepším řešením se zdá být královská svatba…
    Opereta se u nás hrála s největší pravděpodobností pouze jednou v Ostravě, záhy po světové premiéře. V Plzni zazní v úpravě Romana Meluzína a s novými texty písní, které překládá Michael Prostějovský. Inscenace by měla být jedním z vrcholů letošní divadelní sezony – choreografii nastuduje opět jeden z nejvyhledáva­nějších současných choreografů Pavel Strouhal a v hlavních rolích vystoupí řada významných hostů – například muzikálová herečka Zuzana Krištofová-Kolářová, populární herec a moderátor Vlasta Korec či přední operní pěvci Aleš Briscein a Radka Sehnoutková. Sbor i orchestr operety a muzikálu bude posílen z řad operních umělců. Premiéra je naplánovaná na 28.únor 2009.

    VÉVODKYNĚ Z CHICAGA

    Dirigent: Jiří Petrdlík, Pavel Kantořík
    Režie: Roman Meluzín
    Choreografie: Pavel Strouhal
    Scéna: Jaroslav Milfajt
    Kostýmy: Tomáš Kypta
    Sbormistr: Kateřina Studentová
    Dramaturgie: Patrick Fridrichovský

    OSOBY A OBSAZENÍ:

    Miss Mary Lloyd: Radka Sehnoutková/Pavlína Senič
    Princezna Rose Marie: Zuzana Krištofová/Michaela Rybicka
    Sandor Boris: Aleš Briscein/Aleš Voráček
    Mister Bondy: Vlastimil Korec/Bronislav Kotiš
    Bojatič: Jiří Untermüller
    Perolin: Roman Krebs
    Lloyd: Miloslav Mourek
    Cizinec: Libor Zavislan

  • Orfeus se líbil v Bukurešti

    Městské divadlo v Brně je zřejmě naší nejagilnější muzikálovou scénou. Krom programu na domácí scéně v minulosti podniklo také pohostinské turné v Praze a silnou pozici si vybudovalo i v západní Evropě. Tentokrát však zamířilo na jihovýchod a poněkud netradičně dokonce s klasickou operetou. Poprvé v historii se totiž soubor představil v Rumunsku v rámci 1.ročníku mezinárodního festivalu divadla a hudby Life is Beautiful!. Národní divadlo v Bukurešti hostilo ve dnech 14.-23.listopadu divadelní soubory a filharmonie z Německa, Rakouska, Itálie, Ruska, Srbska, Ukrajiny, Maďarska, Švýcarska, Slovenska, ale dokonce i z Brazílie a Japonska. Městské divadlo Brno na festivalu prezentovalo svojí verzi Offenbachova Orfea v podsvětí v režijním nastudování Gustava Skály. Nadšené publikum aplaudovalo zejména výkonům stále výraznějšího operního pěvce Richarda Samka v roli Orfea /s úspěchem v současné době vystupuje v mnoha rolích na několika operních scénách, např. v Národním divadle v Praze, v SOP, Brně a Plzni/, Olgy Bezačinské /Eurydika/, Igora Ondříčka /Jupiter/ a Roberta Jíchy /John Styx/. Velký úspěch u bukurešťského publika sklidily i taneční a sborové scény. Početný orchestr MdB řídil dirigent Dan Kalousek. Brněnský „facelift“ nesmrtelného Offenbachova díla prokázal i v mezinárodním měřítku, že opereta ani při současné dominanci muzikálu rozhodně není mrtvá.

    Foto: Jef Kratochvil /Igor Ondříček a Magda Vitková/

  • Zlatý drak přilétá do Brna

    Málokterý projekt vzbudí tolik rozruchu ještě před svým vznikem. „Jde o největší projekt činohry brněnského Národního divadla v její historii,“ hlásali tvůrci. „Nacionalismus do nároďáku nepatří!“, vykřikovali autoři protestní petice v čele se zastupitelkou Zuzanou Brázdovou a hudebníkem Petrem Vášou. Vzápětí jejich stránky s peticí napadli hackeři… Divadlo tak zdarma získalo reklamu, jakou si nelze ani zaplatit. Ano, řeč je o hře Daniela Landy a „hochů“ ze Střeženého Parnassu Zdeňka Plachého a Jiřího Šimáčka TAJEMSTVÍ ZLATÉHO DRAKA, která je, ač ji připravuje soubor činohry ND, označována jako hudební drama a proto patří na naše stránky. Paradoxně největší odpor vzbuzoval projekt v době, kdy scénář ještě neměl žádnou konkrétní podobu.
    Postupně emoce opadly, začalo se zkoušet a v pátek 21.listopadu Zlatého draka čeká premiéra. Už dnes si však obchodní oddělení může spokojeně mnout ruce – vstupenky za dvojnásobek běžné ceny v „Maheňáku“ jsou na dlouhou dobu beznadějně vyprodány a divadlo otevírá mimořádně čtvrté pořadí, které běžně neobsazuje. Přestože inscenaci zatím nikdo neviděl, již v této chvíli je prodáno přes šest tisíc vstupenek. Takový úspěch brněnská činohra dlouho nepamatuje. Proto jen v letošní sezoně divadlo plánuje hned dvaatřicet repríz.
    Zkoušky právě finišují a výsledkem má být temný hudební horror s detektivní zápletkou. Celý děj je situován do žhavé české současnosti. Ústředním tématem hry je návrat člověka k vyšším duchovním hodnotám. Základní dějovou linii tvoří vyšetřování vraždy, které jednoho z hlavních protagonistů přivede na stopu společenství Zlatého draka. Příběh je rozepsán do devětadvaceti krátkých obrazů a vystřídá několik divácky atraktivních prostředí – nejen detektivní služebnu, několik bytů, iluzorní les, ale třeba také soudní patologii. Žádná inscenace brněnské činohry prý dosud nebyla výpravnější. O vizuální stránku inscenace se krom režiséra postará i choreografka Lenka Dřímalová a přední český scénograf a zároveň současný ředitel NDB Daniel Dvořák. Ten slibuje, že inscenace bude velkoformátovým spektakulárním divadlem, v němž si přijdou na své jak milovníci napínavých příběhů a výrazných hereckých výkonů, tak i znalci dobré a kvalitní hudby. Sám Daniel Landa sebevědomě tvrdí, že pokud se divák nechá představením strhnout, zanechá v něm emoční stopu. A dodává: „Vydal jsem ze sebe to nejlepší. Bude to zlatý hřeb mé kariéry a vlastně i můj manifest.“
    Obrovským lákadlem nové inscenace je jistě i osobní účast samotného Daniela Landy. Bude hrát jakéhosi průvodce dějem, pojmenovaného Merkurius a označovaného za metafyzickou hudební postavu. V jeho podání zazní také většina zpěvákových největších hitů, jako je Tajemství, Obsidián, Protestsong, Kouzelník nebo Valčík. Vše propojí nová scénická hudba. Populární zpěvák slibuje, že se bude snažit odehrát velkou část repríz, v případě jeho nepřítomnosti jej bude alternovat známý muzikálový herec Tomáš Trapl. Vedle nich se na scéně objeví dalších patnáct účinkujících z místního činoherního souboru v čele s Petrem Halberstadtem a Klárou Apolenářovou /Marek a Stella/ . Rozhodně prý však nepůjde o koncert Daniela Landy, ale o svébytný divadelní útvar – tvůrci nezastírají inspiraci psychologem Carlem Gustavem Jungem a českými básníky a literáty Janem Nerudou a Otakarem Březinou. Několik básní ze sbírek Písně kosmické a Stavitelé chrámů zakomponovali přímo do scénáře.
    Mám rád písničky Daniela Landy. Jsou melodické, příjemné, ale přitom „trochu jiné“. Jeho texty jsou o něčem, nejsou to jen primitivní veršovánky o „lásce, sexytričkách a mámě“. I jeho muzikály v čele s Krysařem považuji za tu lepší část produkce, která u nás často vzniká. Na rozdíl od jiných mu nehodlám připomínat ani jeho skinheadskou a nacionalistickou minulost, neboť dle mého názoru se nacionalista automaticky nerovná fašista. Nemusíme chodit daleko, abychom zjistili, že řada našich i zahraničních umělců byla v mládí členy nejrůznějších, a mnohdy daleko horších, spolků… Jen mám pocit, zda kolem sebe Landa až příliš zbytečně nešíří gloriolu tajemna, temna a jakéhosi záhadného poselství. Po založení Řádu Ordo Lumen Templi /který už opustil/ totiž zakládá další podobný spolek – tentokrát Klub Tajemství Zlatého draka. Přestože zakládajícího večírku se zúčastnila více než stovka podnikatelů a známých osobností v čele primátorem Brna Romanem Onderkou, hlavním posláním společenství je prý úloha filozofická. Nabízí se tak otázka, zda chce Daniel Landa skutečně probudit a obrodit českou společnost, či zda se jedná o pouhý marketingový tah. Patos, který provází brněnskou inscenaci ještě před premiérou, zatím na tuto otázku nedává jednoznačnou odpověď.

    RECENZI HUDEBNÍHO DRAMATU TAJEMSTVÍ ZLATÉHO DRAKA PŘINESEME ZÁHY PO PREMIÉŘE.

    Foto: NDB, Alexander Špunda

  • KOUZLO pozitivní energie

    Přiznávám, nepatřím k lidem, kteří by byli někým tak okouzleni, že bych se hned přidal k jejich fan klubu. Těším se, když někdo rozumí své práci a dělá jí dobře. A je mi celkem jedno, je- li to sochař nebo popelář.
    Nějakou shodou náhod jsem se před týdnem dostal na křest nového alba Richarda Pachmana. A udivilo mne hned první věc: Cédéčko je dvacáté, a já ještě neslyšel ani jedno, nevlastním žádné z alb, i když si občas něco v Bontonu koupím. (Jdu třeba kolem, z reproduktoru zní hezká píseň a to mne vtáhne do obchodu. Jak to, že mne Pachmanovy melodie nikdy „nevtáhly“? – asi se z toho reproduktoru nelinuly)
    Seděl jsem tedy v příjemném klubu Solidní nejistota a byl jsem svědkem křtu. Kolem hodně mně neznámých a ještě více známých lidí a jak se zdálo, všichni Richarda Pachmana dobře znali a těšili se z jeho přítomnosti.
    Na počátku však byl takový divný pocit: Neznal jsem toho kluka (on jako kluk skutečně vypadá) a dozvěděl jsem se, že obrazy vystavené kolem jsou jeho dílem. To mne trochu zklamalo, protože tak abstraktní exprese nepatří k mým oblíbeným. Nadšen jsem nebyl ani ze způsobu míchání barev. Ale chápu, že tvoří upřímně a z tvůrčího přetlaku, z potřeby vyjádřit se. Byl jsem tedy poměrně skeptický a začal jsem pochybovat, zda nemarním čas čekáním na křest při sklence nabídnutého vína zbytečně. Pak se mladíček Pachman rozezpíval. Znělo to keltsky? Latinsky? Seversky? Bůhví, ale znělo to nádherně. Pachmanův plný hlas, lehkost s jakou zpíval čisté tóny, optimismus, který z něj vyzařoval. Začal jsem chápat, proč má tolik přátel a obdivovatelů.
    Doma jsem se pak podíval na diskografii všech těch dvaceti alb a některé ukázky se mi povedlo také stáhnout do počítače. A pochopil jsem ono „Pachmanovo kouzlo“. Není sám, kdo něco podobného umí a produkuje. Kdysi to byl u nás klavírista Malásek, v Polsku Jaczek a Waczek, Byl to ale také Giampiero Anelli, známý pod přezývkou Drupi nebo Simon & Garfunkel. Vypadá to, že jsem se zbláznil. Jak mohu tak rozdílné interprety dávat do jednoho pytle? Ale oni mají přece jen něco společného: V uspěchané době, plné splašených rytmů, nervozních perkusonů a tomu odpovídajícího splašeného života, přinášejí klid, pohodu. Napíši to ještě jinak. Zpěv těch interpretů se dobře poslouchá třeba s člověkem, kterého máte rádi, při svíčce a se sklenkou výborného vína v ruce.
    Být líbivý je bohužel synonymem kýče. Ale to vůbec nemusí být pravda. Nechápu, proč se odborníci v oblasti umění tak sveřepě brání líbivosti. Být líbivý, znamená být příjemný. Potěšit. Pohladit. A za sebe mohu napsat, že pro mne může být líbivé jenom to, co je dokonale profesionálně zvládnuto. Nemám sluch jako Herbert von Karajan, ale nepatřičné tóny mne mohou hodně vyrušit. U zpěváka Pachmana nic takového nehrozilo. Nemám cit pro umělecké slovo jako Romain Rolland, ale hladivé verše písně ocenit umím. Není to vždy vzorné veršotepectví. Kde-tu gramatický rým, (k nám – mám, zní – sní), občas ne tak docela korektní vnitřní rytmus veršů (Pohledy potkávají ve všech očích dojetí – Lidé se hřejí v objetí) ale to nejsou verše ke čtení. Je to k poslouchání zpěvu a Richard Pachman umí přes všechna textová úskalí proplout tak, že nebýt tištěné verze bukletu, nikdy bych si žádné zaváhání v textu neuvědomil. Ten zpěvák je totiž kouzelník. Umí chytit za srdce. A že je to vše (nebo téměř vše) líbivé? Tím lépe!
    Další zvláštností je zjev zpěváka. Ač narozen v roce 1966, opravdu působí jako mladíček, s jasným pohledem a příjemným nehraným úsměvem. Taky atribut, který stojí za to. A je to zřejmě i obratný manažer, protože dokázal přizvat ty pravé spolupracovníky (Dita Hořínková a Martina Kociánová) a dokázal zorganizovat hezké setkání u křestu své hudebniny, jehož kmotrou byla televizní redaktorka Kamila Moučková, proslavená svou odvahou v době nesvobody. Seznámil hosty s dalšími lidmi, kteří pomohli ke zrodu alba a stihl se u mnoha hostů zastavit, podat ruce, darovat podepsané cédé. Tak se chová jenom zdatný profesionál. Umět se totiž prodat je dnes samozřejmou součástí umělecké profese.
    Richard Pachman má za sebou hudbu k muzikálům Babička a Baron Prášil, několik filmových muzik, má za sebou knihu kterou nazval „Jak chutná bolest“. Ta popisuje jeho tragický úraz v roce 2000, kdy omylem vypil louh z láhve od minerálky a jeho boj o život, několik hospitalizací, operace, léčení. Že po takové anabázi má tak nádherný, čistý hlas, je opravdu zázrak. Pachman je prostě „pracant a bojovník“. A ke všemu mu zřejmě pomáhá ten jeho vnitřní optimizmus, nakažlivý úsměv…
    Po všem, co jsem o autorovi nového cédéčka KOUZLO díky internetu nastudoval, se už i na ty jeho plátna dívám shovívavěji. Maloval je upřímně a s láskou a i ty obrazy mají své obdivovatele. A tak je to vlastně dobře.
    Album KOUZLO se pouští do světa v pravou chvíli, za měsíc jsou Vánoce. Ten pokoj a mír, který ze skladeb vyzařuje se ke konci roku hodí. Také si ty skladby pustím, když si s rodinou budeme rozbalovat pod stromečkem dárečky. Protože pohoda a klid, které nám album KOUZLO dává, je snad to necennější, co můžeme v současnosti získat.

    Foto: Josef Hrubý /Richard Pachman u jednoho ze svých obrazů/

  • Richard Pachman křtí 20. CD !

    Již své jubilejní dvacáté album vydává v těchto dnech zpěvák, hudební skladatel, výtvarník a zároveň autor muzikálů Babička, Baron Prášil i populárního scénického oratoria Mistr Jan Hus, náš spolupracovník Richard Pachman.
    Tentokrát se jedná o CD s vánoční tématikou, které autor nazval na základě výsledků hlasování svých posluchačů KOUZLO a bude jej prezentovat během tradiční série adventních koncertů. Kromě hlasu autora samotného na něm uslyšíme i jeho dlouholetou spolupracovnici Ditu Hořínkovou a nově také oblíbenou moderátorku, muzikálovou herečku a operní mezzosopranistku Martinu Kociánovou. K nim se připojí flétna Tomáše Johančíka a perkuse Tomáše Rendla. Na CD najdeme jak písně zcela nové, tak i ty, které Richard zpívá na vánočních koncertech již několik let, ale zatím nebyly vydány.
    Křest CD spojený s vernisáží nových olejomaleb Richarda Pachmana GALAXIE se uskuteční v pondělí 10.listopadu v pražském klubu Solidní nejistota. Samozřejmě se tohoto předvánočního magického „kouzla galaxie“ zúčastníme a připravíme pro vás ze křtu exkluzivní reportáž.
    Není bez zajímavosti, že autorem titulní fotografie na přebalu CD je vydavatel našeho internetového magazínu, fotograf Josef Hrubý.

    Foto: Přebal CD, které vychází 10.11. 2008

  • Excalibur slaví

    Muzikál Michala Pavlíčka Excalibur slaví dnes své páté narozeniny. Od premiéry v roce 2003 jej vidělo přes 200 tisíc diváků při téměř 500 reprízách. Oslava půlkulatin přímo na jevišti jistě proběhne také při nejbližším představení v sobotu 8.listopadu.
    Excalibur, k němuž scénář napsal Karel Steigerwald a texty Vlastimil Třešňák a Jan Sahara Hedl, se pro Divadlo Ta Fantastika a jeho věrné diváky stal doslava dílem kultovním. V muzikálu z časů lásky a nevinnosti se vystřídalo více než 50 pěveckých a hereckých osobností, z nichž většina mu zůstala věrná dodnes. Z nich jmenujme alespoň Kamila Střihavku, Lucii Vondráčkovou, Ivu Marešovou, Martina Poštu či Viléma Čoka.
    K návštěvě lze využít i dvě prosincové reprízy, 6. a 12.12.2008.

    Foto: Produkce Divadla Ta Fantastika

  • Zpíváním v dešti proti rakovině

    Dnešní večer ve Velkém divadle v Plzni patří muzikálu Zpívání v dešti, který muzikálový a operetní soubor uvede jako benefiční představení pro sdružení Mamma Help. Výtěžek z představení podpoří provoz center, která pomáhají s návratem do běžného života ženám po prodělané rakovině prsu. Ročně jí v Čechách onemocní téměř šest tisíc pacientek.
    Není bez zajímavosti, že dnešní představení je zároveň padesátou reprízou úspěšné inscenace, kterou se souborem nastudoval jeho šéf Roman Meluzín v roce 2006.
    Pod taktovkou Pavla Kantoříka dnes od devatenácti hodin v hlavních rolích vystoupí Bronislav Kotiš, Jan Kaštovský, Stanislava Fořtová, Michaela Rybicka a Libor Zavislan.
    Pokud máte zájem dobře se pobavit a zároveň podpořit užitečný projekt, zbylé vstupenky se dají ještě objednat na čísle 739 632 886, případně zakoupit v divadle hodinu před představením.

    Foto: Pavel Křivánek /Libor Zavislan a Stanislava Fořtová/

  • Příprava Švejka finišuje

    V pražském Divadle Hybernia finišují přípravy nové hudební komedie Švejk, která si odbude svojí jevištní premiéru už 6.listopadu.
    Autor scénáře a režisér Václav Postránecký se myšlenkou rekonstrukce Švejka zabývá už delší dobu:
    „Nápad realizovat Švejka je pro mě velice lákavý, protože jsem léta přesvědčen, že je jeho postava vykládána špatně. Švejk nikdy nebyl tlustou koblihou, jak jej zobrazoval Josef Lada. A hlavně to byl člověk, který absolutně věřil tomu, co říkal. Proto v našem nastudování diváky nejen pobaví, ale možná i dojme. V mých očích je to takový český Forrest Gump,“ uvedl Václav Postránecký na tiskové konferenci. S nápadem na „nového Švejka“ prý koketoval už před pětadvaceti lety, v době stého Haškova nedožitého jubilea.
    V titulní roli se představí Martin Sobotka v alternaci s Daliborem Gondíkem. Zajímavé alternativy nabízí i obsazení dalších rolí:
    Feldkurát Katz – Václav Vydra/Ladislav Frej
    Bertschneider a poručík Dub – Vilém Čok/Josef Carda
    Nadporučík Lukáš – Jan Čenský/Lukáš Vaculík
    Feldkurát Ibl – Pavel Landovský
    Dále se diváci mohou těšit na Vladimíra Kratinu, Jana Rosáka, Andreje Hryce, Hanku Křížkovou, Michaelu Dolinovou nebo Českou Miss 2008 Elišku Bučkovou, kteří ztvární povětšinou více menších rolí. V roli prostitutky se opět, „pro změnu“, představí populární muzikálová zpěvačka Míša Nosková.
    Autorem hudby je Kája Mařík a dvacet písní z tohoto muzikálu vychází na CD už 3.listopadu.

    Foto: Produkce muzikálu Švejk
    /Martin Sobotka, Eliška Bučková, Dalibor Gondík/

  • Olomoucké divadlo zve na muzikálový večer

    Moravské divadlo v Olomouci nově zařazuje na repertoár scénické pásmo nazvané „Muzikálový večer“. Slavné melodie společně vybrali Richard Mlynář, režisér Roman Groszmann a dirigent Tomáš Hanák. Ke spolupráci přizvali hostující choreografku Hanu Charvátovou, výtvarnici Sylvu Markovou a poměrně unikátně na scénu společně přivádí sólisty opery, operety, činohry i baletu, samozřejmě za přispění orchestru a sboru. Diváci se tak mohou těšit na Barbaru Sabellu, Terezii Švarcovou, Petra Martináka, Milana Vlčka, Annu Jelínkovou, Vlastu Hartlovou a řadu dalších. Zazpívá si dokonce i dramaturg činohry Miroslav Ondra.
    „V dramaturgii večera se jednak klene časový vývoj, když postupujeme od Gershwina až o po současnost, zároveň pak směřujeme od světového repertoáru k českému,“ vysvětluje Richard Mlynář. Diváci uslyší například písně z Porgy a Bess, Zpívání v dešti, My Fair Lady, Kabaretu, Bídníků, Fantoma opery, ale také třeba Starců na chmelu a Limonádového Joea.
    „Vystoupení jsme doplnili filmovou projekcí, kterou speciálně pro nás připravil Tomáš Hrůza,“ komentuje koncepci večera režisér Groszmann. „Jedná se o jakousi koláž ve stylu Monty Python, jejíž humorné pasáže komentují jednotlivé písně. Zapojí se skutečně všechny soubory našeho divadla a diváci se mimo jiné mohou těšit i na zpívající orchestr,“ dodává režisér.

    Premiéra se uskuteční 10.října a na tento měsíc jsou naplánovány další tři reprízy.

    Ilustrační foto: MD Olomouc, muzikál Pokrevní bratři

  • Peklo jako velkorysá show

    V Městském divadle v Brně právě vrcholí přípravy první části magické muzikálové trilogie Zdenka Merty a Stanislava Moši PEKLO. Celá trilogie OSUDOVÁ KOMEDIE je Danteho básní jen inspirována – jedná se o zcela nové originální dílo. Hlavní hrdina trilogie, v této části mladý sochař David, se stává hříčkou okolností. Sochu své překrásné manželky Leny si u něho nechává zhotovit bohatý aristokrat Sebastian, avšak z výsledku poznává, že se do ní David vášnivě zamiloval. Když Lena vlivem Sebastianovy pomsty umírá, je David nucen podstoupit cestu peklem, aby svou lásku opět přivedl k životu, ikdyž ve zcela nečekané podobě. Další části ponesou název OČISTEC A RÁJ.
    Dramatické situace, zajímavé texty a taneční prostředí slibují mimořádný zážitek a jména inscenátorů i herců velkorysou show.
    Režie se ujímá tradičně spoluautor Stanislav Moša, za dirigentským pultem se bude střídat hned trojice dirigentů – Jiří Petrdlík, Igor Vavrda a Dan Kalousek. Ke spolupráci režisér Moša přizval i kostýmní návrhářku Andreu Kučerovou a scénografa Jaroslava Milfajta, a tentokrát také dvě velmi kreativní choreografky, Lucii Holánkovou, uměleckou šéfku pražského Komorního baletu a Leonu Kvasnicovou, specialistku na Street Dance, která mimo jiné „cepuje“ i účastníky různých televizních pěveckých soutěží.
    Na jevišti uvidíme na osmdesát účinkujících, včetně dětského sboru. V hlavních rolích vystoupí Radka Coufalová, Hana Holišová, Petr Gazdík, Svetlana Slováková, Marta Prokopová, Petr Štěpán, Jan Apolenář, Martin Havelka, Alena Antalová, Zora Jandová a řada dalších.

    Foto: MdB, Jef Kratochvil

Rolovat nahoru

Pro plnou funkci webu musíte souhlasit s využítím cookies. Více informací

Jako většina internetových stránek i tyto stránky používají cookies. Na základě anonymních dat sledujeme například celkový počet návštěvníků. Pokud nechcete cookies používat nebo pokud chcete, aby internetový prohlížeč použití cookies oznámil, musíte ve svém internetovém prohlížeči vybrat příslušnou volbu. Zablokujete-li všechna cookies, nebudete moci využít některé funkce těchto stránek.

Zavřít