Rubrika: Domácí

  • 10.září se koncertuje na fontáně

    10. září se v Praze na Křižíkově fontáně uskuteční od 22 hodin mimořádný koncert Richarda Pachmana a Dity Hořínkové nazvaný ROMANCE.
    Oba umělci působí i v oblasti muzikálu.
    Richard Pachman například složil muzikály Babička a Baron Prášil či scénické oratorium Mistr Jan Hus. Ve většině těchto projektů zároveň ztvárnil významné role. Za zmíněné oratorium také obdržel cenu v rámci festivalu Zlatá Praha z rukou manželů Havlových. V současné době často vystupuje s houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným a fenomenálním belgickým klavíristou Francoisem Glorieuxem.
    Dita Hořínková hraje a zpívá v několika divadlech. Vytvořila hlavní ženské role v muzikálech Cikáni jdou do nebe a Cats, vystupovala i v Evitě a Kabaretu. V současné době ji můžeme vidět v úloze komtesy Stázi z Čardášové princezny v HDK, často také vystupuje v muzikálech a operetách v plzeňském divadle. Koncertovala i v Japonsku a Kanadě. V minulosti právě s Richardem Pachmanem natočila CD Dove Sono.

    Foto: Josef Hrubý /Richard Pachman během vernisáže svých olejomaleb/

  • Premiéry sezony 2008/09

    Premiéry hudebních divadel v ČR – sezona 2008/09

    PRAHA

    Touha (Daniel Landa, Mirjam Landa)
    Muzikál
    Divadlo Kalich 15. září 2008
    Režie: Mirjam Landa
    V hlavních rolích: Lucie Vondráčková, Zuzana Krištofová-Kolářová, Martin Písařík, Jan Kříž, Miroslav Hrabě, Jiří Korn a další

    Carmen (Frank Wildhorn, Jack Murphy, Norman Allen/Adam Novák)
    Muzikál – světová premiéra
    Hudební divadlo Karlín 2. a 3. října 2008
    Režie: Gabriel Barre
    Hudební nastudování: Ota Balage
    V hlavních rolích: Lucie Bílá, Dasha, Robert Jícha, Peter Strenáčik, Markéta Poulíčková, Jiří Korn a další /kompletní obsazení viz zpráva o Carmen/

    Adéla ještě nevečeřela (Ondřej Brousek, Radek Balaš)
    Muzikál
    Divadlo Broadway 24. října 2008
    Režie: Radek Balaš
    V hlavních rolích: Aleš Háma, Ondřej Brzobohatý, Ladislav Potměšil, Zuzana Norisová, Richard Genzer, Jana Švandová a další

    Švejk (Karel Mařík, Václav Postránecký)
    Hudební komedie
    Divadlo Hybernia 6. listopadu 2008
    Režie: Václav Postránecký
    V hlavních rolích: Dalibor Gondík, Martin Sobotka, Václav Vydra, Ladislav Frej, Josef Carda, Vilém Čok, Hana Křížková a další

    Dracula (Karel Svoboda, Zdeněk Borovec, Richard Hes)
    Muzikál
    Divadlo Hybernia 6. února 2009
    V titulní roli: Daniel Hůlka, Josef Vojtek, Marián Vojtko

    Mona Lisa (Bohouš Josef, Michal David, Lou Fanánek Hagen)
    Muzikál
    Divadlo Broadway 4. března 2009
    Režie: Libor Vaculík /?/
    V hlavních rolích: Monika Absolonová, Iveta Bartošová, Josef Vojtek, Petr Kolář, Hana Zagorová, Petra Janů a další

    Robin Hood (Ondřej Soukup, Gabriela Osvaldová)
    Muzikál
    Divadlo Kalich jaro 2009

    BRNO

    Osudová komedie – Peklo (Zdenek Merta, Stanislav Moša)
    Muzikál
    MdB 18. října 2008
    Režie: Stanislav Moša
    Hudební nastudování: Zdenek Merta
    Dirigent: Jiří Petrdlík, Igor Vavrda, Dan Kalousek
    V hlavních rolích: Radka Coufalová, Svetlana Slováková, Soňa Borková, Hana Holišová, Marta Prokopová, Petr Gazdík, Stano Slovák, Petr Štěpán, Jan Apolenář, Martin Havelka, Alena Antalová, Zora Jandová a další

    Sněhurka a sedm trpaslíků /Sněhurka a sedmTET/
    (kolektiv autorů MdB)
    Pohádkový muzikál
    MdB 29. listopadu 2008
    Režie: Stano Slovák

    Bídníci (Claudie-Michel Schönberg, Alain Boublil/Zdeněk Borovec)
    Muzikál
    MdB 7. února 2009
    Režie: Stanislav Moša

    Evita (Andrew Lloyd Webber, Tim Rice/Michael Prostějovský)
    Muzikál
    MdB 28. března 2009
    Režie: Pavel Fieber
    Hudební nastudování: Igor Vavrda /?/

    Severská epopej – Singoalla (Daniel Fikejz, Ivan Huvar, Rino Brezina)
    Mystický muzikál
    MdB 19.května 2009
    Režie: Petr Gazdík

    PLZEŇ

    Uličnice (Beneš, Tobis, Špilar, Mírovský, Rohan)
    Hudební komedie
    DJKT, Komorní divadlo 27. září 2008
    Režie: Martin Pacek
    Dirigent: Pavel Kantořík
    V hlavních rolích: Roman Krebs, Gabriela Miková, Lucie Chlumská, Venuše Dvořáková, Hana Spinethová, Libor Zavislan, Dita Hořínková a další

    Řek Zorba (John Kander, Joseph Stein, Fred Ebb)
    Muzikál
    DJKT, Komorní divadlo 6. prosince 2008
    Režie: Petr Novotný
    V titulní roli: Dalibor Tolaš

    Vévodkyně z Chicaga (Emmerich Kálmán)
    Klasická opereta
    DJKT, Velké divadlo 28. února 2009
    Režie: Roman Meluzín

    Hledá se muž Zn.: Bohatý! (D.Scanlan, R.Morris, J.Tesori)
    Hudební komedie
    DJKT, Komorní divadlo 16. května 2009
    Režie: Roman Meluzín

    OSTRAVA

    Podskalák (Karel Hašler)
    Lidová opereta
    Divadlo Jiřího Myrona 4. října 2008
    Reřie: Inge Švandová – Koutecká
    Dirigent: Karol Kevický

    Tři mušketýři (Rudolf Friml)
    Muzikál
    Divadlo Jiřího Myrona 6. prosince 2008
    Režie: Dagmar Hlubková
    Dirigent: Karel Mládek

    Fialka z Montmartru (Emmerich Kálmán)
    Klasická opereta
    Divadlo Jiřího Myrona 21. února 2009
    Režie: František Laurin
    Dirigent: Karel Mládek

    Hello, Dolly! (Jerry Herman, Michael Stewart)
    Muzikál
    Divadlo Jiřího Myrona 30. května 2009
    Režie: Dagmar Hlubková

    OPAVA

    Bratránek z Batávie (Eduard Künneke)
    Klasická opereta
    Slezské divadlo Opava 7. prosince 2008
    Režie: Oldřich Kříž
    Dirigent: Jan Snítil
    V hlavních rolích: Ilona Kaplová, Tereza Kavecká, Alexandr Vovk, Peter Svetlik, Zdenka Mervová, Zdeněk Kapl, Martin Šujan a další

    Boccaccio (Franz von Suppé)
    Klasická opereta
    Slezské divadlo Opava 19. dubna 2009
    Režie: Jana Andělová – Pletichová
    Dirigent: Karel Mládek

    OLOMOUC

    Muzikálový večer (Richard Mlynář, Roman Groszmann)
    Muzikálová revue
    Moravské divadlo Olomouc 10. října 2008
    Režie: Roman Groszmann
    Dirigent: Tomáš Hanák

    Edith – vrabčák z předměstí (Petr Malásek, Libor Vaculík)
    Taneční muzikál
    Moravské divadlo Olomouc 23. října 2008
    Režie: Libor Vaculík
    Hudba: Použita hudební nahrávka DJKT Plzeň
    V hlavních rolích: Radka Fišarová /Edith-zpěvačka/, Monika Bernovská-Globa /Edith-tanečnice/, Zbyněk Fric /Vypravěč/

    UHERSKÉ HRADIŠTĚ

    Adéla ještě nevečeřela (Ondřej Brousek, Radek Balaš)
    Muzikál
    Slovácké divadlo UH 6. září 2008
    Režie: Radek Balaš

    JIHLAVA

    Figaro (Ödön von Horváth, W.A.Mozart, Pavel Šrut)
    Hudební komedie
    Horácké divadlo Jihlava 6. září 2008
    Režie: Karel Kříž

    Valčík tučňáků (Patrick Haudecoeur)
    Hudební komedie
    Horácké divadlo Jihlava 18. října 2008
    Režie: Rudolf Tesáček

    Kdyby 1000 klarinetů (Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Ferdinand Havlík)
    Muzikál
    Horácké divadlo Jihlava 14. února 2009
    Režie: Milan Schejbal

    PARDUBICE

    Janík, hojahoj, zbojník (Jiří Seydler, Jiří Šlupka Svěrák)
    Minimuzikál
    Východočeské divadlo Pardubice, termín bude upřesněn
    Režie: Jiří Seydler

    Chicago (John Kander, Fred Ebb, Bob Fosse)
    Muzikál
    Východočeské divadlo Pardubice, termín bude upřesněn
    Režie: Petr Novotný

    ČESKÉ BUDĚJOVICE

    Ptáčník (Carl Zeller)
    Klasická opereta
    Jihočeské divadlo ČB, KD Metropol 5.prosince 2008
    Režie: Jana Kališová
    Dirigent: Martin Peschík

    ÚSTÍ NAD LABEM

    Veselá vdova (Franz Lehár)
    Klasická opereta
    Severočeské divadlo opery a baletu 12. prosince 2008
    Režie: Gustav Skála

    Divotvorný hrnec (B.Lane, F.Saidy, E.Y.Harburg)
    Muzikál
    Severočeské divadlo opery a baletu 13. února 2009
    Režie: Radek Balaš
    Dirigent: Tvrtko Karlovič

    LIBEREC

    Země úsměvů (Franz Lehár)
    Klasická opereta
    Divadlo F.X.Šaldy 19. prosince 2008
    Režie: Pavel Klečka

    Ilustrační foto: Pavel Křivánek /Chicago, DJKT/

  • Kam v létě? Na fontánu!

    Pokud se bez divadla a muzikálu neobejdete ani během prázdnin, můžete využít nabídky Křižíkovy fontány v Praze, která mezi své letní produkce zařadila i taneční muzikálovou show Hallo, Broadway. Čtyřicetiminutová procházka melodiemi od slavného Kabaretu přes West Side Story až po Webberova Fantoma Opery je jistě dobrým tipem, jak strávit teplý letní večer. Se souborem Prague Theatres Ballet představení nastudoval režisér a choreograf Richard Hes. Nejbližší termíny produkcí jsou 10., 14. a 22.srpna, vždy od desáté hodiny večerní.
    Další lahůdku chystá unikátní prostředí Křižíkovy fontány na 10.září, kdy zde rovněž od 22.h vystoupí naživo hudební skladatel a zpěvák Richard Pachman spolu s herečkou a zpěvačkou Ditou Hořínkovou.

  • Carmen - rozhovory

    V úterý 29.července, netradičně uprostřed horkého léta, se většina novinářů píšících o divadle a muzikálu sešla v Hudebním divadle v Karlíně. 15.července zde čtenou zkouškou začaly přípravy dlouho ohlašovaného broadwayského muzikálu Franka Wildhorna CARMEN, který bude mít v HDK světovou premiéru 2. a 3.října, přičemž první veřejnosti přístupné představení se uskuteční už 24.září.
    Už s příchodem vedení divadla a režiséra Barreho začali zejména fotografové lovit své úlovky, ovšem pravé šílenství propuklo, když se objevila Lucie Bílá, Noid, Jiří Korn či Dasha /kompletní obsazení najdete v aktualitách/. Chvílemi to vypadalo, že fotografové herce buď oslepí svými výkonnými blesky, nebo rovnou ušlapou… Novinářům nezbylo, než trpělivě čekat jak na vyjádření vedení souboru pro tisk, tak na individuální rozhovory s umělci. A protože trpělivost růže přináší, podařilo se nám položit pro vás, čtenáře www.musical-opereta.cz, několik otázek loňské nositelce ceny Thálie Pavle Břínkové /Teta Inéz/ a hlavní hvězdě Carmen Lucii Bílé.

    Paní Břínková, loni jste se vrátila po letech s obrovským úspěchem do Karlína. Nyní přichází další příležitost, tentokrát v moderním muzikálu. Jak se na ni těšíte?

    „Tohle už není návrat, ten se udál před rokem, a zároveň každému říkám, že nejdu do angažmá, to se koneckonců ani dneska nenosí… Musím zdůraznit, že s touhle rolí jsem opravdu nepočítala – naopak jsem si sedla s Pavlem Polákem /uměleckým šéfem/ a když jsem viděla, že se skoro celý podzim bude hrát Carmen, nasmlouvala jsem si celou řadu koncertů, protože jsem si myslela, že tady pro mě role určitě nebude. A ejhle, najednou se opakovala situace z loňska, zazvonil telefon a z produkce se mne ptali, jestli bych šla do role tety Inéz. Chtěla jsem vědět, co to je za roli a vidět noty. Rozhodla jsem se rychle – je to krásná hudba, má role je trochu do komiky, mám tam vtipné texty, hodí se to k mému věku, takže jsem byla nadšená. Musela jsem si přeorganizovat celé prázdniny a místo dovolené u moře nebo světového kongresu ortopedů v Americe, kam jsem měla ject s manželem, trávím léto ve zkušebnách v Karlíně. Ale jsem tu moc ráda.“

    Zaujala vás hudba Franka Wildhorna? Obstojí ve srovnání se světoznámou Bizetovou operou?

    „Řada lidí si myslí, že jde o adaptaci opery, což není vůbec pravda. Ale hudba, inspirovaná především latinsko-americkými rytmy, je nádherná a uchvátila mě hned, jak jsem si poslechla cédéčko. Muzikál byl nazván Carmen, protože Carmen vnímáme jako symbol věčného ženství. Ale je to jiný příběh, tím původním pouze inspirovaný, některé postavy se jmenují jinak a ta moje třeba v opeře vůbec není. Jakýsi základ je tam stejný, ale příběh je propracovaný do jiných dimenzí a situovaný do dnešní doby.“

    Odbočme od Carmen. Řada diváků je přímo nadšena Čardášovou princeznou i návratem klasické operety do Karlína. Představení bývají dlouho dopředu vyprodaná. Domníváte se, že by se měla v budoucnu v repertoáru HDK objevit další opereta?

    „Myslím, že určitě. Tenhle úspěch by vedení divadla mělo zopakovat a sáhnout zase třeba po úplně jiném titulu. Nechci radit, ale já bych tentokrát zamířila do českých vod.“

    Tím myslíte českou operetní klasiku nebo některou z lidových operet?

    „Mám na mysli některou z našich nejslavnějších operet.“

    Takže Nedbal nebo Friml??
    „Přesně tak.“

    Děkuji za Váš čas a obracím se na představitelku titulní role, Lucii Bílou:

    Lucie, ptát se vás, zda se Vám líbí role Carmen, je asi zbytečné, protože kdyby vás neuchvátila, nejspíš byste jí nehrála. Ale jste především zpěvačka – jak se Vám tedy líbí hudba Franka Wildhorna? Předpokládáte, že se některá z jeho písní stane superhitem?

    „Víte, hity se nějak nedají naplánovat, většinou si je vybírá sám divák. Ale musím říct, že podle mě jsou tam velmi silné písně, krásnou píseň tam má José a jednu opravdu nádhernou Katarína, jmenuje se Svatá Tereza. Já tam mám dvě velmi pěkné, dojemné věci, které i Carmen, která je ohnivá, může zazpívat tklivě a působivě, nemusí jenom tančit a skotačit… Jsem nadšená, i když mám někdy pocit, jakoby tato role zkoušela mojí trpělivost a chtěla pokořit moje ego.Je to hrozně náročný, ale krásný, protože to bude stát za to. Nechci zapomenout říct, že jednu z nejkrásnějších písniček napsal Frank po mém koncertu v Lucerně a že je to skladatel, který opravdu umí napsat píseň na tělo.“

    Produkce slibuje divákům nevídaný zážitek. Máte takový pocit už z prvních zkoušek?

    „Ano, je to mimořádně obrovská show a myslím, že u nás nemá obdoby.“

    Poslední otázka. Mnozí vás považují typově za prototyp Carmen. Chtěla jste být někdy blondýnou?

    „Člověče chtěla a dokonce jsem to zrealizovala. Odjela jsem před lety do Londýna a tam se v takovém prestižním salonu nechala přebarvit. Dopadlo to úplně příšerně – už když mi to sundavali z hlavy, věděla jsem, že takhle mezi lidi nemůžu a už to asi nikdy zkoušet nebudu.“

    Díky za rozhovor a „zlomte vaz“.

    Foto: autor článku

  • Phantom bude řádit v Praze

    Podobně jako zavítala loni do Prahy mezinárodní produkce s muzikálem Mamma Mia, dočkáme se i letos zajímavého hostování. Přímo z americké Broadwaye přivezou producenti do O2 Arény zájezdovou verzi amerického muzikálu Phantom of the Opera. Muzikál krom názvu a námětu nemá s podstatně slavnější verzí A.L.Webbera nic společného. Autorem hudby i libreta je všestranně založený newyorský umělec Ivan Jacobs. Bombastickou scénu, která se během představení dvacetkrát promění, navrhl již nežijící James Tilton. Působivé obrazy tvoří například reprodukce skutečné opony Pařížské opery, realistická napodobenina hřbitova či Fantomovo děsivé podzemní doupě. Chybět nemůže samozřejmě ani vrcholné číslo, kterým je vizualizace zřícení lustru a jeho roztříštění o pódium. Skvělou podívanou slibují nejen stovky důmyslných a nákladných kostýmů, ale i světelný design, jehož autorkou je Marcia Mader, držitelka broadwayské ceny. V sérii představení režiséra Josepha Pattona se podle pořadatelů představí hvězdy newyorského divadla a opery. O2 Aréna hostí tuto show 20.-23. listopadu 2008 a vstupenky v cenové relaci 800-1400Kč jsou již v prodeji.
    Pražané tak mají možnost vidět už druhé zpracování stejného námětu – Státní opera v Praze totiž uvádí balet Fantom Opery domácích tvůrců Petra Maláska a Libora Vaculíka. Zmíněná nejslavnější verze muzikálu A.L.Webbera bohužel do Čech zatím nedorazila, takže milovníkům tohoto díla nezbývá, než vyrazit do zahraničí. Nejbližší produkce momentálně nabízí Divadlo Roma ve Varšavě a Madach Szinhaz v Budapešti.

    Vstupenky na zmiňované představení můžete zakoupit zde.Ticketportal

  • Touha přichází

    Divadelní verze úspěšného filmového muzikálu Kvaska Daniela a Mirjam Landových bude mít pod názvem Touha po prázdninách premiéru v Divadle Kalich. Nový projekt, vycházející volně z filmové předlohy, slibuje nejen více hudby, ale díky angažování špičkového divadelního choreografa Pavla Strouhala /Cats, Jack Rozparovač, Chicago v Plzni, projekt Wings…/ také propracovaná taneční čísla. Chybět samozřejmě nemůže ani ústřední radiohit. V hereckém obsazení dominují Lucie Vondráčková a Jiří Korn, režíruje opět Mirjam Landa, hrát se bude na scéně Davida Baziky a v kostýmech Marie Markové. Premiéra se uskuteční 15.září, jen pár dní před prvním uvedením Carmen v HDK. Zdá se, že nás čeká „horký muzikálový podzim“…

  • Nad vašimi dotazy

    Ohledně našeho webu jsem obdržel řadu dotazů, jak mailem, tak prostřednictvím různých diskusí. Protože se snažíme o seriózní a přitom interaktivní přístup, rozhodl jsem se odpovědět přímo zde. Dnes vybírám prvních pět otázek, další budeme řešit v nepravidelných intervalech. Pokud máte cokoli na srdci, obraťte se na nás prostřednictvím našeho fóra.

    1/ Proč jsou s webem technické problémy a zobrazuje se mi jen levý sloupec stánek?
    Jelikož nás tento dotaz nejvíce znepokojoval, začnu právě jím. Po celou dobu jsme se domnívali, že chyba spočívá v nějaké nakešované verzi ne zcela kompatibilního internetového prohlížeče u koncového uživatele. Náš webmaster odzkoušel řadu /i starých/ operačních systémů i prohlížečů a nikde se chybové zobrazení neprojevilo. Svou roli nehrálo ani rozlišení monitoru, stránky fungovaly i v prohlížeči mobilního telefonu. Nakonec chybu odhalil v celkem unikátní kombinaci jediné verze Windows XP a prohlížeče Explorer 6. Závěr je, že chybu se podařilo odstranit a web by měl již všem fungovat zcela spolehlivě. Mimochodem – možná jste zaregistrovali, že se na webu pár dní nic nedělo, technika se proti nám spikla a náš PC musel na pár dní do servisu.

    2/ Proč uvádíte výňatky z tiskových zpráv jednotlivých divadel?
    Snažíme se informovat o dění ve všech českých divadlech, která hudebně dramatický žánr provozují. Chápeme, že např. fanouška MdB tisková zpráva z tohoto divadla nijak výrazně nepřekvapí, ovšem pro diváky z jiných měst zajímavá je, protože není v jejich silách sledovat aktuality jednotlivých divadelních webů, případně k tiskovým zprávám vůbec nemají přístup. Pro ilustraci – po zveřejnění informací k Mamzelle Nitouche se nám ozvala čtenářka z Liberce, která jela do Brna na služební cestu zrovna v den konání premiéry a chtěla k inscenaci doplňující informace. To nás utvrdilo, že uveřejňování těchto zpráv má své opodstatnění. Protože i většina divadel toto kvituje velmi pozitivně, budeme v uveřejňování zkrácených TZ pokračovat.

    3/ Proč dáváte upoutávky na své stránky na další weby?
    Reklama hýbe světem a sebelepší web je k ničemu, když o něm nikdo neví. Musical.cz je v současné době jen diskusním webem a proto snad každý chápe, že naše stránky nejsou konkurenční. Jeho výhodou však je, že právě diskuse je zde zavedená a muzikálová „komunita“ je na ní zvyklá. Proto se prosím smiřte, že se sem tam nějaká upoutávka objeví, časem jich určitě bude míň a míň. Mohu doufám prozradit, že uvažujeme i o určité fúzi seriózních muzikálových webů, která by vytvořila protiváhu k muzikálovému bulváru, ale to je věc vzdálenější budoucnosti a dalších jednání.

    4/ Proč píšete i o cizích muzikálech, které nikdo nezná?
    Jednak – to že je NĚKDO nezná, neznamená, že je NIKDO nezná. Zatím jsme se zaměřili zejména na německou a rakouskou scénu, kam naši diváci z důvodu dobré dostupnosti často jezdí. Zejména německé letní „open-air“ produkce jsou i mezi českými turisty velmi oblíbené. Také se nám podařilo získat z německy mluvících zemí renomovaného zpravodaje, který právě dostudovává divadelní vědu se zaměřením na muzikál a většinu německých inscenací navštívil a dobře zná. V budoucnu chceme pravidelně informovat také o dění na Broadwayi a West Endu. Můžete se např. těšit na informace od Patricka Fridrichovského, který se před pár dny vrátil z Londýna a plánujeme s ním rozhovor.

    5/ Budete se opravdu krom muzikálu věnovat i klasické operetě?
    Budeme. I když muzikál je současným fenoménem hudebního divadla, domníváme se, že bez znalosti klasické operety a opery se mu nelze seriózně věnovat. Vždyť o muzikálu se v encyklopediích hovoří jako o divadle, které „mluví, tančí a zpívá“. Přitom dnes už máme jednak vysloveně taneční muzikály a také díla, kde prakticky próza zcela ustoupila zpěvu /např. Les Misérables, většina titulů A.L.Webbera a řada dalších/. Nejsou to tedy spíše moderní opery?? Jsou díla, jako Porgy a Bess či Candide muzikály nebo operami? Jak je patrné, hranice mezi žánry je v oblasti hudebního divadla velmi křehká a my chceme jít narozdíl od ostatních ryze muzikálových webů napříč tímto žánrovým spektrem. Operetu pokládáme za zcela legitimní divadelní útvar, který, ač se již nijak nevyvíjí, má stále neuvěřitelný počet příznivců a spolehlivě plní divadelní pokladny i v současnosti. Příkladem je nejen komerčně velmi úspěšná inscenace Čardášové princezny v HDK, ale i vyprodaná představení Orfea v podsvětí v Plzni, trvale obrovský zájem o operetu v Ostravě nebo nové adaptace klasických operet v MdB. Proto jsme se rozhodli v rámci festivalu Dokořán navštívit představení operety Gasparone v podání NDM Ostrava a během léta přidáme i recenzi zmíněné karlínské Čardášové princezny.

    Ilustrační foto: Čardášová princezna, HDK

  • Starší české muzikály na CD!

    V nedávné době jsem na našem nepříliš štědrém trhu s muzikálovými nahrávkami objevil dvě zajímavá CD se staršími českými původními muzikály. První z nich vydal Radioservis, což je vydavatelství fungující při Českém rozhlase v Praze. Album obsahuje výběr melodií z dvou titulů skladatele Zdeňka Petra a textaře Ivo Fischera Filosofská historie a Pan Pickwick. Oba dnes trochu neoprávněně pozapomenuté muzikály kdysi s velkým úspěchem uvádělo divadlo Rokoko, Filosofskou historii jsem pak viděl ještě v roce 1990 na scéně Komorního divadla DJKT v Plzni.
    Zdeněk Petr instrumentoval i první uvedení Divotvorného hrnce na evropském kontinentu v roce 1948. Napsal také hudbu k rozhlasové komedii Sto dukátů za Juana s nezapomenutelnou Písní pro Kristinku, jež lámala veškeré rekordy tehdejších hitparád. S nástupem obliby nových hudebních komedií se zapsal do historie českého hudebního divadla právě oběma zmíněnými muzikály. První, na libreto Jaroslava Dietla a s texty Ivo Fischera podle novely Aloise Jiráska, se dočkal premiéry v roce 1968 a oživil atmosféru vzedmutého revolučního ducha z roku 1848. Hlavní role vytvořily největší hvězdy pop-music, Helena Vondráčková, Waldemar Matuška, Václav Neckář, Marta Kubišová a Karel Štědrý. Z tohoto muzikálu je na CD 10 písní z originální nahrávky divadla Rokoko. Úvod patří sboru Ó neděle, ó soboty s motivy studentské hymny Gaudeamus igitur, následují populární písně jako Nejkrásnější sál, Máj, Netrubte vojáci, Znám jedno město a další. S Filosofskou historií se loučíme písní s příznačným názvem Tak tedy sbohem.
    Do odlišné atmosféry nás zavádí druhý muzikál Pan Pickwick. Děj podle známého románu Charlese Dickense přibližuje divákům typické londýnské prostředí první poloviny 19.století. Tato hudební komedie byla s úspěchem uvedena nejen v Rokoku v sezóně 1970/71, ale následně také v Plzni, Prešově, Freibergu a ve Varšavě. Na zmíněném CD najdeme celkem 17 melodií z Pana Pickwicka a zajímavostí je, že se vydavatel rozhodl kombinovat dvě nahrávky – originální z divadla Rokoko s Jiřím Šaškem, Karlem Štědrým, Karlem Hálou, Laďkou Kozderkovou či Pavlínou Filipovskou v hlavních rolích a polistopadovou televizní inscenaci z roku 1991 s vynikajícími výkony Josefa Vinkláře, Josefa Somra, Josefa Abrháma a Marka Ebena. Každá z verzí má své osobité kouzlo a stojí za poslech. Kompilace Muzikály Filosofská historie a Pan Pickwick je k dostání na www.radioservis-as.cz za 169Kč.
    Snad ještě lákavější nabídkou je reedice vydavatelství Levné knihy, které za pouhou dvacetikorunu nabízí nahrávku vyjimečně skvělého muzikálu Zvonokosy, který na motivy románu Gabriela Chevalliera napsali Jindřich Brabec a Petr Markov. Třináct písní v podání Laďky Kozderkové, Ladislava Županiče, Hany Talpové, Karla Hály, Nadi Urbánkové nebo Evy Pilarové pochází z inscenace Hudebního divadla v Karlíně /premiéra 9.dubna 1983/ a původně je vydal Supraphon v roce 1987. Z Karlína se tento muzikál rozletěl do Brna, Plzně i Ostravy, aby se na domovskou scénu, tentokrát již v režii renomovaného Petra Novotného, vrátil znovu v roce 2001. Na CD najdete největší hity z hudební komedie Zvonokosy, jako např. Bonviván, Hřešila nestyda, Jen nám dejte šanci, Ať žije truňku král i velmi známou Píseň o smrti nevinného blázna.
    Obě zmíněná CD by si měli poslechnout zejména mladí příznivci muzikálů, aby zjistili, jak brilantní muzikály psali čeští autoři již před rokem 1989. Zejména Zvonokosy stále představují špičku v oblasti české hudební komedie a svými hudebními kvalitami předčí značnou část současné tuzemské produkce.

  • Nituška se vrací do Brna

    Po patnácti letech se do Brna vrátí jedna z nejpopulárnějších operet Mamzelle Nitouche Florimonda Hervého. Premiéra se uskuteční na Hudební scéně MDB 7.června od 19,30h.
    Jak můžeme vyčíst z tiskové zprávy, inscenace Nitušky v Městském divadle ponese dva hlavní znaky – inovaci a návraty. Inovace spočívá hlavně v lokalizaci děje, který se režisér Gustav Skála rozhodl posunout do Francie 50.let minulého století, nahradit armádu četnictvem a využít tak vizuální stránku slavných „četnických komedií“ s Louisem se Funés. Návratů je zde několik – výše jmenovaný režisér se k titulu vrací už potřetí, jedním z Célestinů bude někdejší představitel poručíka de Champlatreux Igor Ondříček, s nímž bude roli alternovat Milan Němec, který Célestina hrál už před deseti lety v Pardubicích… Dále tým Gustava Skály, jenž je už podepsán pod úspěšnou adaptací Orfea v podsvětí, tvoří dirigenti Jiří Petrdlík a Dan Kalousek, scénografka Eva Brodská, kostýmní výtvarník Roman Šolc a dramaturgové Ondřej Šrámek a Jan Šotkovský.

    V hlavních rolích:
    Célestin/Floridor: Milan Němec, Igor Ondříček
    Matka Představená: Eva Gorčicová, Irena Konvalinová
    Major de Chateau-Gibus: Jan Apolenář, Zdeněk Junák
    Denisa de Flavigny: Radka Coufalová, Johana Gazdíková
    Fernand de Champlatreux: Jiří Mach, Aleš Slanina, Jiří Zmidloch
    Loriot: Petr Brychta, Robert Jícha
    Corina: Jana Musilová, Pavla Vitázková

  • Petice a antipetice

    Jelikož pečlivě sledujeme situaci kolem současného dění v pražských divadlech, uveřejňujeme petici pražských umělců a zároveň jakousi „antipetici“, kterou vydal pražský producent a podnikatel Petr Kratochvíl. Jak jistě po přečtení pochopíte, problematika otřásá i muzikálovou scénou, neboť se rozhořel nejen boj mezi Semaforem a Ta Fantastikou, ale ve hře je i transformace HDK. Protože považujeme současnou pražskou divadelní scénu už tak za velmi zjitřenou, ponecháváme obě petice bez komentářů, ať si každý čtenář udělá úsudek sám.

    NÁVRH OBČANŮ K PROJEDNÁNÍ – CHCEME PRAHU KULTURNÍ
    Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé hlavního města Prahy, vážený pane řediteli magistrátu,
    my, níže podepsaní občané, s odvoláním na svá občanská práva podílet se na správě věcí veřejných a s ohledem na samostatnou působnost hlavního města Prahy, které v souladu s místními předpoklady a místními zvyklostmi pečuje o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů, viz §7 písm. c) zák. č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (projednání věci zastupitelstvem při podpisu 1 000 občanů), se na Vás obracíme v obavách nad dalším celkovým kulturním rozvojem města, ve kterém žijeme a pracujeme a kterému odvádíme daně, neboť se obáváme, že hrozí likvidace kulturního života nejen v centru Prahy. S vědomím toho, že právě kulturní organizace jsou důležitým, město utvářejícím prvkem, Vám překládáme následující podněty k projednání.
    Pro další celkový kulturní rozvoj hlavního města Prahy požadujeme za bezpodmínečně nutné:

    1. odložit transformaci kulturních organizací, dokud není jasný právní rámec – Kulturní politika HMP z roku 2006 říká, že „pro transformaci příspěvkových organizací města dosud neexistuje optimální právní prostředí, v ČR chybí dostatečná právní úprava pro vznik právnické osoby veřejnoprávního typu, s výjimkou obecně prospěšné společnosti, která nicméně nevytváří optimální podmínky pro řízení kulturních organizací.“ Neexistuje tedy právní záruka, že správa městského majetku, kam patří i intelektuální vlastnictví, bude prováděna řádným způsobem.
    2. poskytnout veřejnou garanci, že nemovitosti v majetku města, ve kterých sídlí městské kulturní organizace, nebudou pronajaty ke komerčním účelům nebo prodány – Jde zejména o Karlínské divadlo, Vinohradské divadlo, Divadlo Na Zábradlí, Švandovo divadlo, Divadlo Pod Palmovkou, Divadlo Minor, Obecní dům a další.
    3. definovat síť veřejných kulturních organizací, které zajišťují uchování, prezentaci i tvorbu kulturního dědictví – Podle platných dokumentů HMP cílem tzv. transformace není zajistit dostupnost veřejných kulturních služeb, ale „vyšší míra ekonomické autonomie, vyšší pružnost při řízení, větší míra tvůrčí svobody a rovnocenné postavení se soukromými a nevládními neziskovými organizacemi“. Město se tak de facto zbavuje kulturních organizací. Ačkoli 3. etapa transformace měla začít až po vyhodnocení tzv. 2 etapy zahrnující divadla Na Zábradlí, Pod Palmovkou, v Dlouhé, ABC, Rokoko, Švandova divadla na Smíchově, Studio Ypsilon, Pražskou informační službu a Hvězdárnu a planetárium HMP, mají být k 1. 1. 2008 transformovány i Muzeum hlavního města Prahy, Galerie hlavního města Prahy a Karlínské divadlo.
    4. znovu zavést dotační systém pouze pro neziskové projekty kulturního významu – Obecné evropské pravidlo, že dotace/granty jsou určeny pouze na úhradu ztrátových nákladů projektu a nemohou být použity za účelem dosažení tvorby zisku, loni Magistrát HMP svým rozhodnutím bezprecedentně prolomil. V rámci grantového systému jsou tak peníze určené na podporu kultury používány na zvýšení zisku soukromých podnikatelů a vypláceny bez účelu, tedy bez závazku např. snížit vstupné, nabízet slevy pro určité skupiny apod.
    5. ustavit poradní sbor pro kulturu s úkolem vyhodnotit kulturní politiku HMP a grantový systém za posledních 5 let – Zastupitelé v nebývalé shodě sice v roce 2006 schválili dokumenty Kulturní politiky a Grantového systému, ale navzdory tomu nebyl po volbách uveden v činnost žádný odborný orgán, který má praxi města vyhodnocovat a může navrhovat změny.
    6. oddělit podporu neziskového sektoru a podporu podnikání v kultuře – Nejasnosti ohledně podpory podnikání v kultuře vyústily na jaře loňského roku ve stížnost podnikatele Petra Kratochvíla k Evropské unii pro porušování hospodářské soutěže a arbitráži vůči České republice, což se stalo důvodem pro zářijové zastavení grantového systému a následné několikaměsíční prodlení v rozhodování o grantech. Poté, co byla arbitráž po dohodě obou stran zastavena, upozornil ministr financí na nutnost věnovat pozornost striktnímu oddělení a definice podmínek pro subjekty ziskového (obchodního) a neziskového charakteru. Návrhy řešení této problematiky nejsou dosud známy a vyvstává nebezpečí dalších stížností.
    7. dotace z rozpočtu Odboru kultury a památek HMP poskytovat pouze kulturním subjektům, nikoli reklamním, modelingovým či cestovním agenturám apod. – V posledních letech jsou z kulturního rozpočtu podporovány projekty bez odborného posouzení jejich kulturního významu, respektive projekty firem, které úspěšně podnikají v jiných oblastech než kulturních. Např. místní pobočka celosvětové agentury Elite Look dostala loni 1,5 milionu, nyní má návrh 1,9 milionu, provozovatel flotily vyhlídkových lodí na Vltavě obdržel v loňském roce 7 milionů. Dále jsou to Cestovní kancelář turistika a hory nebo CK Alpy, jež se obě zabývají pořádáním alpských a himálajských výprav, či firmy specializované na prezentaci a marketing firem v rámci sportovních, společenských i kulturních akcí, např. MVP Agency. To všechno vede k oprávněným pochybám o účelném využívání peněz daňových poplatníků.
    8. finanční prostředky určené na kulturu udělované prostřednictvím partnerství (dříve spolupořadatelství) nevyplácet formou darů, ale dotací – Již po několik let Praha poskytuje dary na různé kulturní a volnočasové aktivity občanů; v roce 2007 to bylo téměř 70 milionů, ve volebním roce 2006 více než 82 milionů korun na desítky projektů. Vzhledem k charakteru darů, který nemůže předpokládat žádný konkrétní účel takto poskytnutých finančních prostředků, jakož i k neexistenci kritérií pro výběr obdarovaných subjektů je tato praxe již delší dobu terčem kritiky. Pochybnosti se týkají nižší účelnosti takto vynakládaných peněz i využívání veřejného rozpočtu k politickému marketingu.
    9. zveřejňovat veškeré podkladové i hodnotící studie či analýzy, které si MHMP nechává zpracovávat v souvislosti s prováděním kulturní politiky – Magistrát si pro svá rozhodnutí nechává zpracovat různé studie a analýzy, které nejsou zveřejňovány a podrobeny veřejné diskuzi či oponentuře. Transparentní způsob provádění kulturní politiky a rozhodování přitom prokazatelně přispívá k lepším řešením.
    10. upravit a dodržovat harmonogram grantového systému v návaznosti na obecnou praxi kulturních organizací a zamezit, aby se o podpoře rozhodovalo až po zahájení projektů – Pražské kulturní organizace již několik let trpí pozdě přijímaným rozhodnutím o rozdělení dotací, ke kterému dochází i několik měsíců po zahájení projektů. Letos to bylo koncem března, loni koncem února. I samotné uzavírání smluv a převedení dotací v mnoha případech trvá další měsíce, takže peníze se na účet dotyčných žadatelů dostávají až v průběhu roku, přičemž je jasné, že čím více je času na smluvní ujednání, tím je možné získat lepší podmínky, ušetřit či získat kvalitnější zboží i služby.
    11. zrušit tzv. dotace na vstupenky – Ve stávajícím systému nelze rozlišit a oddělit na jedné straně umělecké a kulturní, na druhé ryze zábavní či turistické projekty. Dotace jsou rozpočítávány na základě čestného prohlášení o „skutečných tržbách ze vstupného“ bez ohledu na to, zda žadatel akce pořádá či je zprostředkovává jako agentura, a co je vlastně cílem těchto akcí. Za současného stavu se zdá, že např. muzeum voskových figurín či noční kluby s tanečními produkcemi o dotaci nepožádaly jen čirým nedopatřením.
    12. pojmenovat manažerská pochybení – Určit, kdo má na svědomí vynucené změny v skladbě programu řady kulturních organizací a narušení partnerské spolupráce. Na stížnosti podnikatele Kratochvíla ohledně porušování hospodářské soutěže a poškozování investic reagoval radní Milan Richter s několikaměsíčním zpožděním a navíc úplným pozastavením grantového systému přesně v době, kdy se obvykle vyhlašuje grantové řízení na následující rok. Důsledkem bylo vážné zdržení projednávání žádostí o financování kulturních organizací a tedy poškození možností plánovat pro tento rok. Pozdě vyhlášený grantový systém navíc nebyl připraven transparentním způsobem. V rozporu s Kulturní politikou a Grantovým systémem HMP nebyly zohledněny závěry a zkušenosti grantové komise z minulých let a rovněž se nekonaly žádné konzultace s poradním sborem primátora pro kulturní politiku, přestože pro konzultaci klíčových rozhodnutí v oblasti kulturní politiky byl v roce 2006 Zastupitel­stvem určen právě tento orgán. Nově zavedené nárokové dotace na vstupenku umožňující zvyšování zisku jsou zásadní změnou jdoucí nad rámec jakékoliv „aktualizace“ grantového systému. Navíc tento systém nově strukturoval rozpočet, a to bez jakékoliv analýzy závazků a potřeb, v důsledku čehož byl RHMP i ZHMP předložen ke schválení deficitní rozpočet, a kulturní organizace byly klamavě vyzvány, aby podávaly své žádosti o víceleté granty, pro které nebyly vyčleněny žádné peníze.

    Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé hlavního města Prahy, vážený pane řediteli magistrátu,
    domníváme se, že důsledná a transparentní realizace politiky, v níž by byly výše uvedené body zohledněny, přispěje nejen k lepšímu uspokojování potřeb občanů a návštěvníků Prahy, ale prospěje i samotnému sektoru kultury, v němž jsou vzájemně provázány ziskové i neziskové aktivity spolu s činností organizací státní správy a samosprávy. Podle loňské studie MPSV má Praha v sektoru kultury velký podíl na celorepublikové zaměstnanosti. V pražské kultuře to v roce 2005 představovalo 49 000 přepočtených osob, což znamená 46 % celkové zaměstnanosti v kultuře v celé ČR. Navíc hlavní město Praha má nejvyšší podíl (55,8 %) na tvorbě hrubé přidané hodnoty celého sektoru kultury celé ČR. V roce 2005 to konkrétně představovalo částku vyšší než 25 miliard Kč.
    Nehledě ale na svět statistik je třeba si také uvědomit, že kultura představuje hodnoty, které jsou ekonomicky nevyčíslitelné. Ty spočívají zejména ve vyhledávání, v ochraně a v péči o kulturní dědictví; v informační, výchovné a vzdělávací činnosti kulturních institucí (jako jsou např. knihovny, muzea, galerie), ve vytváření podmínek pro uměleckou tvorbu či badatelskou činnost a v celkovém kultivačním působení sektoru na společnost. Připomínáme, že hodnoty historické, symbolické, estetické i duchovní svým významem z hlediska současnosti i budoucnosti přesahují charakteristiky dané pouhou tržebností či návštěvností kulturních organizací. U vědomí všeho, co bylo řečeno výše, vás proto žádáme o řádnou správu kultury v hlavním městě Praze, kterou máte na základě výsledku voleb na starosti.
    V Praze, duben 2008

    Lehce nabyl, lehce pozbyl

    Proč stejně intenzivně jako pražští divadelníci neprotestují například hudebníci? Přece proto, že jiné druhy umění jsou více zvyklé na samostatný život a méně závislé na dotacích.
    Protestující nastolili zjednodušující revoluční dikci: nedáte nám, co chceme – jste nekulturní. Říkáte, že se v divadlech prohospodaří zbytečně mnoho peněz – jste nekulturní. Novináři podporují petičníky s ohnivým svitem v očích – jako fotbaloví fanoušci svůj klub. Bojují přece zástupci kulturních elit proti nekulturním omezencům. Článek věcně a nestranně popisující situaci jsem četl jeden, před časem v MF Dnes. Do podstaty sporu nepronikli ani elitní novináři jako Renata Kalenská nebo Václav Moravec. O velmi různé umělecké úrovni protestujících divadelních scén se nemluví. O tom, jak nakládají s veřejnými penězi se nemluví už vůbec, takovou maličkostí se přece nikdo nebude zabývat! Za tzv. nezpochybnitelná jména (Suchý) a značky (nejčastěji Divadlo Na Zábradlí), kterými se personifikuje „kultura“, se skryje všechno. Na druhé straně prý stojí personifikovaná „nekultura“ – radní Richter a soukromá divadla.
    Umělci nebývají z těch, kteří přemýšlejí o výdajích. Utratit se dá jakékoliv množství peněz, zvlášť lehce se utrácejí ty, které si sami nemusíme vydělat. O to důležitější je, aby odpovědné managmenty spravující dotované scény byly skutečně nuceny dávat svým umělcům nějaké racionální hranice. Přemýšlet o tom, zda se nedá udělat totéž za méně peněz. A dokonce jak nějaké další vydělat. Proč se stejně intenzivně jako o požadavcích na granty třeba nemluví o ceně vstupenek? Když z výnosů vstupného pokryjí divadla sotva 30% svých nákladů a tváří se, že na zbývajících 70% mají mít nárok, je to racionální? Když pan Suchý potřebuje na provoz svého soukromého divadla milión korun měsíčně, nemá ho, dělá pětimiliónové dluhy a přitom prodává vstupenky v průměru za nějakých 250 Kč, je to racionální? Je normální, když je v divadle zaměstnáno několikanásobně víc provozních zaměstnanců než herců? V MDP na 24 herců 131 zaměstnanců, v Divadle na Vinohradech 39 herců na 194 zaměstnanců, tedy více než pětinásobek. V Divadle v Dlouhé a na Zábradlí „jen“ víc než trojnásobek. Kdybych podobně vedl svoje divadlo, zkrachoval bych po měsíci provozu.
    Dobře zaplaceno musí přece dostat především herci a autoři – oni jsou ti, za kterými lidé do divadla chodí. Hrajeme tolik představení, kolik se jich vyprodá, nemůžeme si dovolit dotovat kromě vzniku inscenace i její provoz. Nikdy nevíme, jak dlouho se která inscenace bude hrát a kolikrát. Ale toto riziko přece k divadlu a k umění patří. Někteří z vynikajících mladých muzikantů a zpěváků, kteří u nás hrají, mají – aby měli jistotu, že pokryjí základní existenční potřeby – civilní zaměstnání, z kterých se uvolňují na zkoušky. Tuto jistotu ovšem řadě herců dotovaných scén pokrývá právě divadelní plat (často nedůstojný, právě proto, že se zaměstnává tolik dalšího personálu) a odtud pak vybíhají za lepším výdělkem do televize, dabingu nebo soukromých produkcí. Je to normální nebo spravedlivé?
    Pan Just mi vyčítá, že vedle „seriózního repertoáru“ (zaplaťpámbu, konečně připustil, že nějaký máme), hraju padesát i více představení černého divadla. Měl by se možná zajímat o to, jak to dělám, že svoje „seriózní představení“ dotuji ze svých výdělků z černého divadla. Nedělám dluhy, nejsem závislý na dotacích. Měl by mě dávat za příklad dobrého hospodáře. I toto je podnikání v divadle, nejen – jak se často zjednodušuje – generování zisku. Proboha, zbavme se bolševismu v našich hlavách, prosím! Když všude vidím, jak se s penězi nakládá – když všichni trvají na tom, že divadla mají na podporu nárok, budu zase já stále tvrdit: potom mají mít nárok opravdu všichni.

    Petr Kratochvíl

Scroll Up

Pro plnou funkci webu musíte souhlasit s využítím cookies. Více informací

Jako většina internetových stránek i tyto stránky používají cookies. Na základě anonymních dat sledujeme například celkový počet návštěvníků. Pokud nechcete cookies používat nebo pokud chcete, aby internetový prohlížeč použití cookies oznámil, musíte ve svém internetovém prohlížeči vybrat příslušnou volbu. Zablokujete-li všechna cookies, nebudete moci využít některé funkce těchto stránek.

Zavřít