Po dlouhých měsících tápání se Národní divadlo Brno dočká nového ředitele. Stane se jím režisér Martin Glaser, dosavadní šéf činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V uzavřeném výběrovém řízení Glaserovi dala odborná komise přednost před ředitelem plzeňské Alfy Tomášem Froydou. Oficiálně jmenování nového ředitele musí posvětit Rada města Brna, která návrh projedná už ve středu 25. září.

Připomeňme, že Národní divadlo Brno je bez ředitele a řádných šéfů jednotlivých souborů s výjimkou opery už od září loňského roku, kdy rezignoval Daniel Dvořák poté, co dlouhodobě kritizoval podfinancování divadla a neochotu města problémy řešit. Sám sklízel kritiku za neuspokojivé a kolísavé umělecké výkony nejen souboru činohry, ale i opery. Město pak několikrát bezúspěšně hledalo ředitele v otevřených konkurzech. Poslední výběrové řízení bylo uzavřené, komise sama oslovila konkrétní adepty. Zasedl v ní například brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD), ředitel České filharmonie David Mareček, rektor Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medek či divadelní kritik Josef Herman.

Martin Glaser se narodil v roce 1974 v Sokolově. Během gymnaziálních studií snil o dráze vědce, ale po dvou letech studia chemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zběhl na pražskou DAMU a zde vystudoval obor činoherní režie a dramaturgie. Absolvoval v roce 1997 inscenací Alarcónovy Podezřelé pravdy. Ještě předtím ale se svými spolužáky založil generační Divadlo na prahu, ve kterém uvedl své první inscenace (Goldoni – Zamilovaní, Topol – Hodina lásky a vlastní hru Unikání neboli cynismus). Už během studia na DAMU přijal angažmá v Jihočeském divadle, kde působí od roku 1998 jako kmenový režisér. Hostoval jako režisér na mnoha českých scénách, krom činohry režíroval i několik inscenací hudebního divadla. Prosazuje se též autorsky. Od 1. ledna 2006 je uměleckým šéfem činoherního souboru, který se snaží profilovat jako moderní činohru ansámblového typu s důrazem na souhru hereckých osobností a současnou dramatiku, která tvoří základní pilíř repertoáru.

Ilustrační foto: Vítězslav Sladký a archiv redakce