Žánr muzikálu a hudební komedie je v současné době tak silným diváckým fenoménem, že se i činoherní scény velmi často uchylují k výletům za hranice svého běžného repertoáru, právě směrem k různým formám hudebního divadla.
O připravovaných i uskutečněných projektech Východočeského divadla v Pardubicích jsme psali nedávno. Dnes vás alespoň krátce seznámíme s inscenačními projekty Městského divadla ve Zlíně a Divadla Šumperk a představíme vám dvě repertoárové novinky letošní divadelní sezóny.

Zlínské divadlo si po loňské Baladě pro banditu tentokrát vybralo jako předlohu pro svou inscenaci známý, dnes už „pamětnický“ film na námět Fan Vavřincové Eva tropí hlouposti. Ostatně, proč ne. Staré, ale stále populární komedie, jsou pro tvůrce hudebního divadla nevysychající studnicí inspirace. Vzpomeňme jen, s jakým úspěchem v Plzni populární herec a dramatik Antonín Procházka adaptoval prvorepublikové šlágry „Hledám děvče na boogie-woogie“ či „Holka nebo kluk“ a posléze Roman Meluzín Pytlákovu schovanku.
Humoristický román s původním názvem Patsy tropí hlouposti začala psát Věra Němotová pod pseudonymem Fan Vavřincová už coby mladá gymnazistka pro časopis Ahoy. Tehdy ještě netušila, že na základě těchto příběhů vznikne filmový scénář, podle kterého režisér Martin Frič obratně natočil v roce 1939 jednu z nejlepších komedií, s Natašou Gollovou v hlavní roli.
Režisérka divadelní inscenace Hana Mikolášková o svém záměru říká:
„Eva, která tropí hlouposti, byla odjakživa mým snem. Vždycky jsem si přála být uvolněná, spontánní, hravá, zdravě naivní, vtipná, pohotová, odvážná a hlavně při vší nepřekonatelné ztřeštěnosti stále tak elegantní, jako Nataša Gollová ve stejnojmenném filmu. Jen skutečná dáma si totiž může dovolit být absolutní pošuk a rapl, anglicky “crazy”. A jen skutečně dobrá komedie mi může dát pocit, že všechno se dá zvládnout a všemu čelit. Chce to jen nebát se být “crazy” a používat humor. Protože “humor znamená lépe věděti”. Inscenace Eva tropí hlouposti by měla být poctou Nataše Gollové, Fan Vavřincové, Oldřichu Novému a všem, kdo uměli lidi v časech těžkých rozesmát a učinili tak svět aspoň na chvíli pochopitelným.“
Hru opatřila množstvím dobových šlágrů a pokusila se vytvořit půvabnou komedii, kterou nazývá retro-muzikálem. Městské divadlo ve Zlíně ji uvádí od 29.listopadu.

S další retro záležitostí přichází Divadlo Šumperk. Zdejší soubor se tentokrát vrací do velmi módních šedesátých let minulého století. Muzikál Hvězdy na vrbě v mnohém připomíná populárnější Rebely, a to nejen výběrem písniček. I zde totiž zaznívají dobové hity jako
Pátá, Dominik nebo Oliver Twist. Muzikál nejen připomíná dočasný pocit svobody uprostřed socialistického režimu, ale i další věčné téma – generační souboj. Hvězdy na vrbě přinášejí příběh, ve kterém se střetává mládí plné ideálů s generací rodičů, kteří už na ideály rezignovali. Mládí, které má touhu dotknout se hvězd, naráží na „starce“, kteří už vědí, že by se o hvězdy mohli spálit…
Hvězdy na vrbě uvedlo v roce 1992 brněnské HaDivadlo a sklízelo s nimi, jak si mnozí z nás pamatují, obrovský úspěch. Zvláště v tehdejší době byla spousta narážek ještě živá a představení bavilo svou porcí recese jak diváky, tak herce. Zda skupina dospívajících dívek, které bojují s nejrůznějšími příkazy a zákazy osloví i dnešní publikum, můžete vidět v šumperském divadle od 22.listopadu 2008. Režie se ujal Józef Z. Czernecki, dobové choreografické kreace vytvořil René Kuzník a výtvarně nám atmosféru 60.let připomíná scéna a kostýmy, které navrhla Anna Franta. Devizou inscenace je každopádně živá bigbeatová kapela The Švábíci, která hraje ve složení Zdeněk Dočekal /klávesy/, František Čachotský /kytara/, Jiří Válek /baskytara/ a Radim Ilek /bicí/.

Foto: Divadlo Šumperk /scéna z muzikálu Hvězdy na vrbě/