O devadesát let nazpět nás zavádí muzikál Balada pro banditu, jehož děj vypráví zbojnické příběhy z krásného, byť chudého koločavského kraje první poloviny 20. století. Legendy a mýty Podkarpatské Rusi, svébytné části meziválečného Československa, okouzlily kdysi spisovatele Ivana Olbrachta. Splývání reality s legendou, obraz skutečnosti a její zrcadlení v myslích lidí – tím se vyznačuje příběh novodobého zakarpatského zbojníka Nikoly Šuhaje, který “bohatým bral a chudým dával”. Román Ivana Olbrachta z třicátých let je dramatickým příběhem o válečném zběhovi, jeho lásce ke krásné Eržice, příběhem o mstě za příkoří, pronásledování, o zradě a smrti. Kouzlo tohoto příběhu po několika desítkách let upoutalo i prozaika a dramatika Milana Uhdeho, který napsal o Nikolovi divadelní hru “Balada pro banditu”. Spojením prvků minulosti a přítomnosti, dokumentu a mýtu, se příběh změnil v baladu o tom, jak věčný a silný je lidský sen o svobodě a štěstí. Vytvořil nádherný příběh o lásce, zradě, temných kouzlech, lidské závisti a o takřka nemožném boji za svobodu, který také nadčasově zrcadlí lidský smysl pro spravedlnost. Písně, které jsou organickou součástí děje, zkomponoval skladatel Miloš Štědroň. Některé z nich doslova zlidověly.

Když nové dílo, které je též někdy nazýváno „trampským muzikálem“, poprvé v roce 1975 uvedlo brněnské divadlo Husa na provázku, jen několik málo zasvěcených tušilo, že jeho spoluautorem je tehdy zakázaný spisovatel a dramatik Milan Uhde. V hlavních rolích původního nastudování zazářil herec Miroslav Donutil společně se zpěvačkou Ivou Bittovou, ale také například Martin Havelka nebo Bolek Polívka. Inscenace zaznamenala tak obrovský úspěch, že ji režisér Vladimír Sís o tři roky později převedl také na filmové plátno a se stejnými představiteli zasadil děj do rámce malého přírodního divadélka. Původní verze samozřejmě žije dodnes i díky častému vyprávění Miroslava Donutila.

Těžko uvěřit, že stále poutavá a aktuální Balada pro banditu je tu s námi již pětatřicet let. Od té doby zamířila na mnohá česká jeviště a díky filmovému přepisu a televizi také do každé české domácnosti. Po třiceti letech se vrátila i na Provázek, kde jí režisér Vladimír Morávek charakterizoval jako „slavný muzikál o velké lásce a ještě větší zradě, o mužích, v kterých se zabydlel vztek a o ženách, který ten hrozný vztek umí z těch mužů vylíbat a vykousat a vyhladit.“
Balada pro banditu je typickým představitelem „muzikálu pro činoherce“, takže není divu, že se jí tentokrát chopilo i Horácké divadlo v Jihlavě, v režii a choreografii Martina Packa. Zdejší soubor má s hudebním divadlem nemalé zkušenosti, v současnosti má na repertoáru My Fair Lady a Kdyby tisíc klarinetů, v příští sezoně pak počítá s operetou Mamzelle Nitouche a muzikálem Hello, Dolly.

Milan Uhde – Miloš Štědroň: BALADA PRO BANDITU

Režie a choreografie: Martin Pacek
Úprava: Marie Procházková
Výprava: Agnieszka Pátá
Hudební nastudování: Lubomír Šrubař
Hudební aranžmá: Vít Sázavský a Raven

Osoby a obsazení:

Nikola: Michal Juřica
Erika: Barbora Mošnová
Morana: Lucie Sobotková – Štorková
Derbak: Jakub Škrdla
Derbaková: Lenka Schreiberová
Oreb Danko: Jan Zadražil / František Mitáš
Eva: Tereza Otavová
Mara: Vladimíra Čapková
Mageri: Milan Šindelář
Drač, otec Eržiky: Zdeněk Dryšl
Velitel četníků: Josef Kundera
a další

Premiéra na Velké scéně Horáckého divadla v Jihlavě v sobotu 27. března 2010 v 19 hodin.

Foto: Horácké divadlo Jihlava